„Hodně, opravdu hodně párů dodnes není rodiči. Kvůli tomu, že přes osm let stát in vitro nepodporoval,“ popisuje Karolina Klimowiczowá. To by se ale teď mělo v Polsku změnit.
Reprodukční klinika odrazovala partnera od operace, která by vyřešila onemocnění varlat. Místo toho přistoupila k hormonální stimulaci ženy a metodám umělého oplodnění.
Obvodní soud ve druhé větvi případu, zda klinika ignorovala výsledky z mamografie, odmítl žalobu vdovce. Ten tvrdí, že za smrt jeho manželky mohla reprodukční klinika, a požadoval 25 milionů.
Náhradní mateřství je považováno za možnost „léčby" neplodnosti. Jiní na něj nahlíží jako na nebezpečný obchod s lidmi. Počítá s tím i novela, kterou předložily ve sněmovně poslankyně ANO.
Objevu předcházelo takřka 20 let výzkumů napříč kontinenty od Velké Británie přes Spojené státy až po Japonsko. Samotné získání etických souhlasů na poskytnutí pohlavní buňky trvalo dva roky.
V léčbě neplodnosti se v současnosti uplatňuje i umělá inteligence. Dokáže z embryí vybrat to, které má nejvyšší možný potenciál. Embrya totiž v inkubátoru nonstop snímá kamera.
Ve Spojených státech se narodilo dítě z vůbec nejdéle zmraženého embrya. Páru v Tennessee se v listopadu narodila holčička, která na své narození v dárcovském centru čekala čtvrt století.