Podle ředitele Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd nemáme koncepci toho, jak s vodními toky nakládat. „Dokud se voda nestane otázkou věci veřejné, nikdo to neřeší,“ říká.
Sucho a nedostatek vody už od jara trápí Česko. Hrozí požáry, vysychají řeky, podzemní vody jsou pod normálem a v některých obcích vodu rozdělují na příděl. Zvládá stát boj se suchem?
Dva losi, kteří se objevili tento týden v Brně, mohli rozšířit asi dvacítku těchto savců žijících v jižních Čechách na Lipně. Samice a její mládě ale zanedlouho po odchytu uhynuly. Nejsou v posledních letech jedinými velkými živočichy, kteří doplatili na budování nejrůznějších bariér v krajině, jako jsou silnice nebo rozšiřující se zástavba. Na silnicích umírají i rysi, šakali, vlci nebo vydry. Na vyhubení losů se podílejí i pytláci.
Lidé v Praze mají možnost seznámit se s návrhem nového Metropolitního plánu. Zveřejnění dokumentu, který připravil Institut plánování a rozvoje, dnes schválilo vedení města.
Vlna veder a nedostatek dešťových srážek, které poslední dobou trápí především jih Moravy, budou tématem zítřejšího zasedání vlády. Během dnešní návštěvy kraje to slíbil premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD.
Už deset procent území České republiky je zastavěno a vybetonováno, konstatuje zpráva o životním prostředí, kterou v polovině listopadu schválila vláda. Český rozhlas získal letecké mapy z 50. let.
Každý den musí v průměru 13 hektarů polí v České republice ustoupit stavbě skladů, výrobních hal nebo třeba domů. Často se navíc staví na vysoce úrodné zemědělské půdě, která může v budoucnosti chybět. Některá obce a města na jihu Moravy se snaží tomuto trendu bránit. V Pohořelicích u Brna vzniká na ploše více než padesát hektarů unikátní biocentrum.
Po Česku by se zase mohla prohánět stáda divokých koní. Tato zvířata byla po tisíce let součástí zdejší přírody, než je člověk vyhubil. O jejich návrat se pokusí mezinárodní projekt, do kterého je zapojená i ochranářská společnost Česká krajina.
Opakované povodně v posledních letech ukázaly, že zanedbávání péče o řeky může mít dalekosáhlé a někdy i tragické dopady. Jak povodním předcházet nyní řeší odborníci na třídenní konferenci Říční krajina v Olomouci.
Tři deštivá léta dohnala motýly ve Velké Británii na pokraj vyhynutí. Jenže díky loňskému výjimečně dlouhému babímu létu zažívají i některé ohrožené druhy na britských ostrovech velký comeback. Na tamní louky se vrací modrásek jetelový, pestrobarvec petrklíčový, ostruháček švestkový i bělásek hrachorový.
Opravuje staré krkonošské cesty, provozuje galerii a dvě infocentra, dává dohromady rozpadlé horské kapličky i domy. Řeč je o Pavlu Klimešovi, který je vzděláním krajinný ekolog a žije v Temném dole u Horního Maršova.
Ministerstvo životního prostředí chce do konce dubna vyřešit výhrady starostů obcí na Břeclavsku k plánované chráněné krajinné oblasti Soutok. Po jednání se starosty dotčených obcí to prohlásil ministr Jan Dusík.
Zemědělci budou moci žádat o peníze na udržování takzvaných krajinných prvků, tedy lesů, rašelinišť nebo třeba vodních toků. Peníze půjdou z fondů Evropské unie.
Publikace, která tu dosud nebyla, to je Atlas krajiny České republiky. Na pulty knihkupectví se dostane až počátkem příštího roku, ale novináři se s ní seznámili už dnes. Atlas krajiny ČR je publikací, na níž pracovaly stovky odborníků ze stovky českých i zahraničních institucí.
Majitelé půdy a honebních pozemků volají po ochraně krajiny jako prevenci proti povodňovým škodám. Zároveň vyzývají vládu i politické strany, aby se angažovaly v ochraně krajiny. Reagují tak na následky nedávných povodní, které násobí například chybějící meze či remízky a další přírodní útvary, které zachycují v krajině vodu.
Náš varšavský zpravodaj Martin Dorazín se v minulých dnech vydal na východ Polska, který je nejchudším regionem v rámci celé Evropské unie. Našel oblast, ve které se zastavil čas.
