V Bělorusku oficiálně ukončili stavební práce a zkušební chod své první jaderné elektrárny a uvedli ji do komerčního provozu. Litva ji vidí jako hrozbu pro svou národní bezpečnost.
Podle šéfa resortu vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) se celá věc hnula minulý týden, kdy se bezpečnostní skupina jeho resortu domluvila na nutném zpřesnění dotazníku v rámci dostavby Dukovan.
Podle viceprezidenta KHNP Seung Yeol Lima chybějící evropská zkušenost jejich firmy nevadí. „Máme správnou technologii a dokážeme dát obchodně zajímavou nabídku,“ řekl v Dvaceti minutách Radiožurnálu.
Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu byl Vakis Ramany – viceprezident francouzské energetické firmy EDF, která je jedním ze tří uchazečů o tendr na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany.
Hlavní zpravodajská relace Československé televize den po havárii 27. dubna 1986 začínala vyhoštěním libyjských studentů ze Spojeného království. Sovětský svaz o jaderné nehodě v Černobylu mlčel.
Před deseti lety bylo v Praze celkem živo: polostátní ČEZ finišoval s přípravou výběrového řízení na dostavbu dvou bloků Temelína. Přihlásili se Francouzi, kteří vypadli, zbyli Rusové a Američané.
Přesné důsledky ministr neupřesnil, informace bezpečnostních složek však podle něj budou součástí rozhodování o pozvání jednotlivých uchazečů do tendru.
Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi při návštěvě elektrárny loni v únoru prohlásil, že vypouštění kontaminované vody do moře odpovídá celosvětovým standardům.
Radiožurnál oslovil už před časem všechny čtyři uchazeče o stavbu nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Žádosti o rozhovor vyhověli zástupci ruského Rosatomu, francouzské EDF a jihokorejské KHNP.
Tomáš Petříček upozorňuje na to, že vláda o odvolání zmocněnce pro jadernou energetiku Jaroslava Míla nerozhodla jednomyslně a ministr Havlíček by měl vše podrobněji vysvětlit.
Otázky navíc vzbuzuje odvolání vládního zmocněnce pro jadernou energetiku Jaroslava Míla, který se opakovaně vyslovil proti účasti těchto zemí v soutěži.
„Pro nás je zásadní, aby nový blok byl postaven včas, nebyla ohrožena energetická bezpečnost i sociální jistoty regionu,“ žádá předseda sdružení Energetické Třebíčsko Jonáš.
„Našli jsme absolutní shodu, přijaté usnesení bylo přijato jednomyslně,” řekl Havlíček. Podle něj se tak shodli na stejném postupu i členové za koaliční ČSSD nebo zástupci bezpečnostních složek.
„Z chování ministra Havlíčka vyplývá, že jsou tu snahy Rosatom udržet ve hře,“ řekl Radiožurnálu poslanec a člen sněmovních výborů pro obranu a bezpečnost Jan Bartošek (KDU-ČSL).
Fukušimu zasáhlo v roce 2011 zemětřesení o síle 9,1 stupně s následnou dvacetimetrovou přívalovou vlnou. V jaderné elektrárně tehdy byly poškozeny chladicí systémy a přehřály se reaktory.
„Je velmi záhodno s velmi kvalitními informacemi našich zpravodajských služeb opravdu pracovat. Pak se možná naši vzácní politici k nějakému konsensu dopracují,“ doufá Dana Drábová.
„Čínská strana si všimla příslušných zpráv a vyjadřuje vážné znepokojení nad tím, že se česká vláda chystá vyloučit čínskou společnost z tendru na zmíněný projekt,“ uvedl mluvčí ambasády.
Riziko, které dnes představuje svěření výstavby jaderného reaktoru Rusku, už není naštěstí existenční, stále však nemalé. Budování tak velké stavby budou provázet spory s dodavateli.
Některé bloky bývalé elektrárny jsou stále radioaktivní. Podle odhadů vědců zůstanou radioaktivní ještě dalších 24 tisíc let, což je těžko představitelná doba.
„Zdá se to být tak všední, jako když se postaví metro. Je to ale historický okamžik - země se stává jadernou mocností,“ citovala v sobotu Lukašenka státní tisková agentura BelTA.
Vztahy mezi Vilniusem a Minskem jsou napjaté i kvůli prezidentským volbám v Bělorusku. Lukašenkova oponentka Svjatlana Cichanouská se uchýlila právě do litevského exilu.
„Každý, kdo bydlí ve vzdálenost do sta kilometrů od elektrárny, by měl takovou tabletku mít. Všichni by měli vědět, jak se chovat v případě havárie,“ řekla ministryně vnitra Rita Tamašunienéová.
Pokud Rusko a Čína nedovolují, aby se tam naše firmy mohly ucházet o veřejné zakázky, nevidím důvod, proč by jejich firmy měly dostat tak masivní veřejnou zakázku v Česku, říká Jan Lipavský (Piráti).
Oficiální rozhodnutí by v Tokiu mohlo padnout už tento měsíc a ukončit tak sedmiletou debatu, jak naložit s vodou použitou k chlazení poškozených reaktorů.