56 let od vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa a 35 let od sametové revoluce je podle něj česká politika plná politiků, kteří kloužou po povrchu a na voliče kašlou.
„Mladým lidem, kteří rok 1968 nezažili, doporučuji zhlédnout filmové týdeníky o invazi, které jsou velmi autentické,“ říká filozof Václav Němec pro Český rozhlas Plus.
Kromě polních lékárniček nebo plicních ventilátorů minulý týden Paměť národa na Ukrajinu odvezla také československou vlajku ze srpna 1968. Její symbolická cesta vedla až na frontu.
Politika zaměřená zjevně proti zájmům jiných zemí je podle něj nepřípustná. „Na tyto hrábě nyní šlapou vůdčí země Západu,“ prohlásil šéf Kremlu. O válce na Ukrajině se v této souvislosti nezmínil.
Potvrzení vedoucí úlohy strany, schvalování okupace jako bratrské pomoci – tak vypadaly Rozhlasové noviny na začátku 70. let. Desítky komentářů mířily proti reformním politikům nebo novinářům.
Navzdory snaze okupantů o přerušení vysílání se ho podařilo pracovníkům rozhlasu udržet. Když se pražský rozhlas 21. srpna na pár minut odmlčel, převzalo vysílání plzeňské studio.
17. srpna 1968 odletěla z Prahy rumunská delegace, která ujistila Československo o svém přátelství a podpoře. V té době všichni doufali, že vojenský zásah ze strany Moskvy nepřijde.
„Myslím si, že odejdou. Ale bude to chvilku trvat. Moudrost, rozum a cit musí zvítězit,“ sdělil Volnému svůj názor na příchod okupačních vojsk náhodný kolemjdoucí.
21. srpna 1968 do Československa přijela vojska Varšavské smlouvy a začala okupace značící začátek normalizace. Jakou roli hrál tehdy Československý rozhlas a jak na okupaci vzpomínají pamětníci?
„Nebylo možné, aby o tom příslušná vojenská nebo politická místa v Československu nevěděla. Problém byl v tom, že to brali spíš jako psychologickou hru,“ říká pro Radiožurnál Oldřich Tůma.
V pondělí uplyne 55 let od počátku sovětské okupace Československa. Ačkoli u nás armáda zůstala nečinná, jen od srpna do prosince 1968 zemřelo v důsledku invaze asi 135 československých občanů.
„Maďarští vojáci na základě historického práva a spravedlnosti nemohli být z maďarského pohledu okupanty na Maďary obývaných a v Trianonu odtržených územích Horních Uher,“ píše list.
Mizí-li vzájemná solidarita dnes, má to samozřejmě zcela jiné důvody. Podtext je ale obdobný: nad empatií začíná převažovat v lepším případě lhostejnost. A v tom horším egoismus.
„Četl jsem knihu Od mikrofonu k posluchačům a měl pocit, že to je polovina synopse k filmu, kterou mi někdo dává,“ popisuje Mádl první impuls k natáčení.
S odkazem na invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 zdůraznil, že je zapotřebí jednou provždy odmítnout imperialistické touhy Ruska a jeho koloniální politiku.
49:21
Praha||Mikuláš Kroupa|Historie|Příběhy 20. století
Celkem dar poslalo asi 14 000 lidí. Za získané peníze bude podle úřadu po konzultacích s ministerstvy obrany Ukrajiny a Česka pořízen vojenský materiál.
Koncert doprovázela i výstava velkoformátových fotografií Prahy z roku 1968 a také fotografie ze současné války na Ukrajině. Návštěvníci mohli zaplatit dobrovolné vstupné a přispět na její podporu.
Je správné porovnávat srpnovou invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa a současnou ruskou agresi na Ukrajině? Hostem Radiožurnálu byl historik Oldřich Tůma z Ústavu pro soudobé dějiny.