Zastupujeme 99 procent Ameriky! Tvrdí aktivisté okupující už měsíc náměstí a parky v několika amerických městech. Žádají sociální spravedlnost, odmítají chamtivost.
Problémy belgické banky Dexia ohrožují platební schopnosti obcí a měst. Ty jsou totiž hlavními akcionáři tohoto peněžního ústavu. Jejich sdružení s názvem Holding Communal žádá federální vládu v Bruselu o zásah, jinak bude muset vyhlásit bankrot.
Organizátoři hnutí ‚Okupujte Wall Street‘ tvrdí, že se dnes bude za sociální spravedlnost demonstrovat v sedmi desítkách zemí. Nejvíc demonstrací se čeká v kolébce protestů ve Spojených státech.
4:10
|David Koubek, Marína Dvořáková, Kristina Winklerová|Zprávy ze světa
Po celém světě se dnes bude demonstrovat: do ulic v Evropě i Americe, ale nejen tam, vyjdou lidé žádat změny v politice i ekonomickém systému. Protesty se inspirují takzvaným „Hnutím rozhořčených“ neboli „Indignados“, které na jaře rozpoutali převážně mladí Španělé, frustrovaní z dopadů finanční krize. Španělská metropole, ale i další města v zemi tak při dnešním globálním protestu rozhodně nebudou chybět.
Před třemi lety padl americký finanční obr – investiční banka Lehman Brothers. Bankrot je považovaný za start finanční krize, jejíž důsledky svět stále pociťuje. Nekontrolované praktiky finančníků však trvaly delší dobu.
Obavy z vypuknutí další finanční krize zpomalily německou ekonomiku. Dnes zveřejněná čísla ukázala, že tempo růstu největší evropské ekonomiky se ve druhém čtvrtletí zadrhlo.
Po jedenácti dnech frankfurtská burza neskončila v červených číslech. Situace na finančních trzích je i přesto napjatá. Příští týden proto dojde k dalšímu setkání představitelů dvou největších zemí eurozóny. Reforma finančních mechanismů - to by mělo být hlavní téma kancléřky Merkelové s francouzským prezidentem Sarkozym.
Italský premiér Silvio Berlusconi se dnes setkal se zástupci podnikatelů, bank, živnostníků, obchodníků a odborů. Jednal s nimi o strategiích, kterými by měli čelit současné krizi. Setkání bylo v podstatě jen první názorovou výměnou na opatření, která by měla vláda přijmout, aby se podpořil ekonomický růst deprimovaný úspornou politikou.
Finanční deriváty opět budí pozornost. Komplikované nástroje, které byly jednou z příčin globální krize, se totiž dál obchodují ve velkém a v podstatě bez kontroly. Snaha několika zemí o jejich regulaci je přitom marná. Ve svém včerejším projevu před tím varoval americký ministr financí Timothy Geithner. Podle něj se totiž trh s deriváty v případě, že jedna země regulaci zpřísní, přesune tam, kde k ní přistupují laxně. Někteří experti tvrdí, že hrozí opakování finanční krize.
Regulátoři ignorují příčiny nedávné finanční krize. Dá se proto čekat, že ta se bude opakovat. Vzhledem k vývoji bankovního sektoru ve střední a východní Evropě je navíc pravděpodobné, že příští krize náš region zasáhne mnohem výrazněji než ta nedávná. Romanu Chlupatému to ve Vídni řekl generální ředitel skupiny Erste Andreas Treichl. Jak doplnil, ne všechno, co nyní regulátoři dělají, je ale podle něj špatné:
Pro irské obyvatele je finanční kolaps zcela novou situací. Po uplynulých dekádách raketového růstu doplatili na globální hospodářskou krizi a stát je velmi zadlužený. Mezi Iry panuje nejistota, nevědí, jak mají krizi hodnotit.
Ještě nedávno byl Island podle OSN nejlepší zemí pro život. Pak došlo na ostrově ke kolapsu bankovnictví a islandská koruna spadla na historické minimum. Od pádu ekonomiky už uplynuly dva roky. Mnozí Islanďané zažili opravdu perné časy, hlavně ti, co to přehnali s půjčkami. Někteří krizi na vlastní kůži zažívají doteď. Projevuje se to i u reykjavické pobočky Červeného kříže, kde počet klientů stále roste. Jsou ale i Islanďané, kterých se kolaps nijak zvlášť nedotkl.
Zadlužení Řekové dnes otestují finanční trhy. Chtějí si od nich půjčit jeden a čtvrt miliardy eur, tedy víc než 31 miliard korun. Letos přitom Řecko muselo za půjčky platit velmi vysoký úrok, který si dlouhodobě nemohlo dovolit. Proto přiznalo, že je na pokraji bankrotu a v dubnu požádalo o pomoc eurozónu a Mezinárodní měnový fond.
Světová finanční krize si vybírá daň už i mezi vlastníky nemovitostí. Ti totiž v řadě případů nemají na splátky hypoték. A tak v Česku roste počet lidí, kteří kvůli neschopnosti splácet přicházejí o byty a domy. Banky jim totiž nepočkají.
Byl dvanáct let bankovním analytikem v londýnské City. O svých zážitcích napsal knihu Cityboy, a bankéři a makléři v ní rozhodně nevystupují jako úctyhodní a čestní lidé. Řeč je o Geraintu Andersonovi, který popisoval skutečný život v City v anonymních sloupcích pod přezdívkou City Boy v lokálních novinách The London Paper.
Těžce zadlužené Řecko může počítat s pomocí od svých evropských partnerů. Státy platící eurem se na schůzce v Bruselu dohodly na tom, že Řeky v případě hrozby státního bankrotu nenechají padnout.
V Bruselu začal summit Evropské unie. Řecko zmítané těžkými finančními problémy možná dostane odpověď, jak mu může Evropská unie pomoci. Měly by se na ní dohodnout lídři sedmadvacítky na summitu, který začal v Bruselu. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy a německá kancléřka Angela Merkelová už se na ní shodli.
Tisíce lidí se po celém Rusku zapojily do takzvaného Dne hněvu, který svolala ruská opozice. Protivládní demonstrace se odehrály v desítkách měst po celé zemi. Jejich účastníci přišli vyjádřit nespokojenost převážně s politickou situací a ekonomicko-sociálními důsledky hospodářské krize. V Moskvě skončila demonstrace zatýkáním.
Česká republika byla v hodnocení evropských zaměstnavatelských svazů označena spolu s Dánskem, Německem a Rakouskem jako země nejlépe odolávající dopadům krize. Spolu se Slovenskem, Polskem a Maďarskem se blíží průměrné ekonomické úrovni Evropské unie a udržuje si výbornou úroveň vnější konkurenceschopnosti.
Může se Česko dostat do podobné situace jako předlužené Řecko? Jaké cesty k tomu scénáři vedou a jak se dá dalšímu růstu zadlužení naopak předejít? To jsou témata, o kterých dnes budou odborníci debatovat na šestém Mezinárodním ekonomickém fóru Zlatá koruna, které nese název 'Jsme na rozcestí. Probudíme se, dokud je čas?'.
Eurozóna zopakovala svůj slib pomoci Řecku s řešením jeho rozpočtové krize. Poskytne ji ale jen v případě, že bude nezbytná. Ministři financí 16 členských zemí eurozóny se také shodli na metodách, které by pro pomoc přicházely v úvahu.
Obavy z dopadů hospodářské krize se prohlubují. Více než polovina Čechů má obavu ze ztráty zaměstnání a celková situace se podle nich nebude zhoršovat, ale ani výrazně zlepšovat. Lidé si připouštějí možnost státního bankrotu v horizontu několika let, pokud nebudou přijata vhodná protikrizová opatření.
Italská ekonomika na konci roku oslabila. Druhá nejzadluženější země Evropy je tak i nadále pod tlakem. Vyplývá to alespoň z předběžných údajů, které by dnes krátce před polednem měl potvrdit italský statistický úřad.
Finanční krize zasáhla Srbsko jako tsunami. Proevropská vládní koalice v Srbsku zvítězila s převahou v mimořádných místních volbách v Negotinu. Pětačtyřicetitisícové město dalo s drtivou převahou důvěru koaličním stranám. Uskupení s národní a nacionalistickou orientací se do tamního městského parlamentu nedostala
Čínský vývoz se z následků světové finanční krize vzpamatuje do dvou až tří let. Na výročním zasedání parlamentu to prohlásil ministr obchodu Čchen Te-ming. Čína zaznamenala od podzimu 2008 obrovský propad v exportu, zároveň se snížil i její dovoz. Ekonomiky mnoha zemí světa se přitom spoléhají právě na zotavení čínského hospodářství.
Evropská komise hodlá zatočit s některými finančními instrumenty, které podle ní přispívají k destabilizaci finančních trhů. Proto také svolala schůzku evropských regulátorů a zástupců největších bank operujících v Evropě. Tato schůzka by se podle zdrojů agentury Bloomberg mohla uskutečnit už zítra.
Krizí zmítané Řecko by se už tento týden mohlo pokusit prodat na globálních trzích dluhopisy za 3 až 5 miliard eur. Tvrdí to list Financial Times s tím, že úspěch či neúspěch tohoto kroku napoví, zda se země obejde bez mezinárodní pomoci.
Strach, že řecké problémy zasáhnou i zbytek států, které platí společnou evropskou měnou, ovládl Nizozemsko. Alespoň to vyplývá z průzkumu veřejného mínění, který zveřejnil jeden z místních deníků. Dva a devadesát procent dotázaných by bylo pro odchod Řecka z eurozóny a zhruba stejný počet jich žádá, aby se k vlastní měně vrátilo i Nizozemsko.
