Eurokomisařka při hodnocení uplynulého roku zmínila také Českou republiku. Simsonová uvedla, že i zcela vnitrozemské státy jako Česko už ruský plyn neodebírají.
Dlouhou platilo, že ze solárních panelů můžou těžit leda majitelé domů. V Mnichově to ale už neplatí – rozmáhají se tam zařízení, která si může každý sám namontovat na balkon a připojit do sítě.
Předchůdkyně ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) Alena Schillerová (ANO) naopak očekává, že vláda nakonec bude muset letošní rozpočet navýšit. O sporném návrhu bude Sněmovna jednat v týdnu.
Muselo by dojít ke zlomovému vývoji na Ukrajině nebo například k výskytu nové formy covidu-19, aby ceny energií opět výrazně rostly, popisuje v rozhovoru odborník na energetiku Martin Záklasník.
ČEZ chce letos a příští rok dospět k výběru technologie pro první modulární jaderný reaktor v zemi. Spolupracuje se sedmi firmami, které technologie vyvíjí. Kolik bude stavba reaktoru stát, neuvedl.
Ukrajinský premiér oznámil, že došlo k technické havárii v rozvodně vysokého napětí, kterou předtím poškodily ruské útoky. Varoval, že situace je vážná a že dodávky energie se nedaří obnovit.
Pro ČEZ budou odvody z tržeb a z daně z příjmu za rok 2023 představovat 40 až 80 miliard korun. Státu by měl i s dividendy odvést přes 100 miliard korun.
Česko i celá Evropa podle premiéra Fialy zažehnaly hrozbu nedostatku plynu, což se už začíná projevovat na trhu. „Přesvědčili jsme trh, že zimu zvládneme, a proto klesají ceny energií,“ uvedl Fiala.
Mírná zima pomáhá Evropské unii čelit energetické válce, kterou loni zahájilo Rusko. Zásobníky s plynem napříč Evropou jsou podobně naplněné jako na podzim. Má Evropa v oblasti energetiky vyhráno?
Německá společnost vnímá klimatickou krizi jako jednu z největších hrozeb. Po ruské invazi na Ukrajinu ovšem Německo muselo znovu aktivovat přibližně desítku hnědouhelných elektráren.
Ministerstvo chce využít zájmu, který vzbudily v tuzemsku i v zahraničí mikiny s nápisem We will convene as many Energy Councils as necessary (Svoláme tolik energetických rad, kolik bude potřeba).
Česko podle Hanáka zvládlo předsednictví a pomoc Ukrajině. Změna veřejné správy a blížící se společenskoekonomické reformy si ale podle něj žádají jiný přístup.
Strop na plyn je posledním dílem do mozaiky celé řady dalších opatření, jako jsou společné nákupy plynu, snižování spotřeby nebo solidární dodávky z Německa v případě kritického nedostatku v Česku.
Umělá fúze by mohla být bezpečným, udržitelným a ekologickým zdrojem energie. Při termonukleární fúzi se při extrémně vysokých teplotách spojují lehké atomy tak, že stvoří jádra těžších prvků.
„Můj kolega v Charkově na viděl, že když Rusové zjistili, jak rychle Ukrajinci opravují, tak někdy vypálí raketu na cíl, počkají půl hodiny, až dorazí hasiči, a odpálí druhou,“ přibližuje Forró.
Praha||Iva Vokurková, pek|Ekonomika|ŽIVOT K NEZAPLACENÍ
Čtvrtině rodin s dětmi po zaplacení jídla a bydlení zůstane méně než 3000 korun na osobu, tedy sto korun na den. Každá desátá domácnost by se minimálně v některých měsících mohla nacházet v minusu.
„Je absurdní, abychom nechávali fungovat dohodu, která umožňuje fosilnímu průmyslu a cynickým investorům žalovat vlády, a tak vytvářet tlaky, aby brzdily úsilí dekarbonizace," říká Martin Bursík.
Česko se před třemi lety přihlásilo k programu Zelená energie. Ale při pohledu na české výsledky lze označit Green Deal za pouhou hračku politiků, případně nástroj energetiků na čerpání dotací.
„Cíle jsou dobře nastaveny, ale ukazuje se, že v mnoha oblastech jsou nedostatky,“ hodnotí vládní klimatické snahy předsedkyně sněmovního výboru pro životní prostředí Jana Krutáková z hnutí STAN.
Německo si zákonem stanovilo, že musí mít zásobníky na zimu k 1. listopadu naplněné z 95 procent. Cíl splnilo v polovině října. Podle kancléře Olafa Scholze je země na zimu dobře připravena.
Jak se staví památkáři k instalaci fotovoltaiky na památkově chráněné stavby? Nejsou ochránci kulturního dědictví příliš rigidní? O tom mluví generální ředitelka Národního památkového ústavu.
Podle Martina Sedláka, který se dlouhodobě zabývá modernizací energetiky, celospolečenské řešení energií a jejich úspora v rámci bydlení tkví v přijetí moderních energetických zdrojů.
Vláda mohla v krizi komunikovat lépe, soudí Jan Kubáček: „Mohla mít pokornější, průběžný, lapidární styl, aby se k lidem dostaly jasné informace, jak postupovat, co si hlídat, na co si dát pozor.“