Původní obyvatelé, kteří kvůli projektu již ztratili část svého území, mají strach, že městský ruch jim život ještě více zkomplikuje. Otevření města plánuje indonéská vláda na srpen příštího roku.
Proti používání palmového oleje z produkce plantáží vzniklých vypálením deštných lesů se před lety zvedla vlna nevole, která vedla k výraznému nárůstu podílu ekologicky vyráběných tuků.
Odlesňování v brazilské části Amazonie bylo v dubnu pro tento měsíc rekordní. Vysoké byly i údaje o ničení deštného pralesa za leden a únor, upozornila agentura AP.
Podle brazilského Národního ústavu pro výzkum vesmíru těžaři v lednu a únoru vykáceli více než 600 kilometrů amazonského deštného pralesa, což je asi třikrát více než za stejné období loni.
Dražší může být krmná sója, hovězí maso, a samotní Brazilci si razantně připlatí i za elektřinu. Tu totiž země vyrábí hlavně z vodních elektráren, které jsou teď „na suchu“.
Minulý měsíc amazonský prales v Brazílii přišel o 877 kilometrů čtverečních. Od začátku roku to je už více než 8000 kilometrů čtverečních, což je rozloha srovnatelná s velikostí Plzeňského kraje.
K ujednání se hodlá připojit přes 100 států včetně Brazílie, Indonésie a Konžské demokratické republiky, na jejichž území se rozkládají rozsáhlé tropické lesy.
„Náš tým zkoumal více než 50 tisíc vzorků zkamenělého pylu a přes šest tisíc zkamenělin listů z období před dopadem a po něm,“ uvedla spoluautorka studie Mónica Carvalhová.
Čeští vědci nedávno zmapovali nepříliš prozkoumané oblasti deštného pralesa v africkém Kongu. Při expedici tam v březnu rozmístili 40 fotopastí, které do května pořídily přes 16 tisíc fotografií.
V loňském roce se na světě vykácelo nebo vypálilo 11,9 milionu hektarů deštných lesů. Podle organizace Global Forest Watch byl rok 2019 co do odlesňování podle ní třetí nejhorší od roku 2000.
Jen v červenci bylo podle ústavu zničeno 2254 kilometrů čtverečních vegetace, což je třikrát až pětkrát více než ve stejném období v posledních čtyřech letech.
Fungují jako plíce světa nebo lékárna. Indonéské deštné pralesy ale trápí mýcení kvůli palmovému oleji. Jedním z důvodů je i to, že se mladí lidé o přírodu nezajímají.
Summit v Paříži se snaží najít způsoby, jak co nejvíc omezit globální klimatické změny. Kromě omezení emisí skleníkových plynů je také důležité co nejvíc chránit deštné pralesy. Ty totiž třeba pomáhají z atmosféry vstřebat ohromné množství oxidu uhličitého. A tak se sleduje každá nová statistika o kácení v Brazílii, protože největším deštným pralesem je právě ten amazonský.