Pražské arcibiskupství převzalo od developerské skupiny Trigema 114 bytů určených ke komerčnímu pronájmu. Koncept by měl sloužit k zajištění provozu arcibiskupství poté, co skončí státní financování.
Pražské arcibiskupství za éry Dominika Duky propůjčilo na 70 let pozemek teplickému developerovi Jaroslavu Třešňákovi, který má blízko k exprezidentovi Miloši Zemanovi. A to za devět milionů korun.
Podle Ústavního soudu je stížnost řádu nedůvodná, protože jejich majetek byl konfiskovaný už za nacistické okupace. Horské lázně se specializují na léčbu dýchacích onemocnění.
Zákon o restitucích platí pátý rok a za tu dobu církve dostaly nemovitosti i umělecká díla za desítky miliard korun. Zbývá už dořešit jen pár nejasných nároků, které se dostaly k soudu.
Obce s problematickými církevními pozemky jsou stále v nejistotě. Jednak podle nich trvá proces vydávání příliš dlouho a také se obávají, že na nich církve budou chtít vydělat. Vydávat se totiž budou i budoucí stavební parcely, kde se cena může i stonásobně zvednout. Příkladem je Libice nad Doubravou na Havlíčkobrodsku.
Církve sepisují majetek, který chtějí od státu vrátit. Jde o pozemky, rybníky a budovy zabavené po roce 1948. Svůj nárok na majetek ale musejí s pomocí pozemkových knih prokázat. Klášter v Želivě na Pelhřimovsku by měl dostat pole, lesy i hospodářské budovy.
Církve možná nebudou muset platit daň při prodeji vráceného majetku. Vláda dnes bude rozhodovat o třech návrzích na změnu zákona o církevních restitucích. Ani jeden ale nemusí schválit.
0:24
|Lucie Husárová 1, Milada Richterová, Michaela Vydrová|Zprávy z domova
Poslanci znovu rozhodnou o církevních restitucích. Vládní návrh vetoval většinově levicový Senát. Pro jeho přehlasování potřebuje koalice ve sněmovně každý hlas.
Za legislativní libovůli označil Ústavní soud postup státu v otázce církevních restitucí. Ostrá kritika zazněla v odůvodnění rozhodnutí v případu římskokatolické farnosti a děkanství v Novém Bydžově. Ta se soudí o navrácení pozemků vyvlastněných v roce 1949. Podle Ústavního soudu nemusí čekat na vyrovnání státu s církvemi.
Do sporu o vrácení církevního majetku vstupuje čtyřicítka umělců, vědců a podnikatelů, která dnes vydala společné prohlášení. Veřejně známé osobnosti v petici žádají poslance a senátory, aby vyrovnali křivdy, které komunistický režim napáchal na církvi a věřících.
Církevní restituce sněmovnou lehce neprojdou, opozice se chystá zablokovat jejich projednávání. ČSSD chce využít práva veta na odpolední hlasování, komunisté hodlají zdržovat projevy a Věci veřejné požadují přepracování celého návrhu.
Pokud se bude církvím vracet majetek podle vládního návrhu zákona, hrozí státu série žalob od ostatních restituentů. Jak ve Dvaceti minutách Radiožurnálu upozornil stínový ministr financí ČSSD Jan Mládek, vláda se chystá církvím zaplatit daleko víc, než dostali jednotlivci. Ti se teď mohou dovolávat peněžního dorovnání.
Církevní restituce bude mít sněmovna na programu i příští týden v úterý. K hlasování se poslanci nedostali ani po pětihodinovém projednávání. Opozice odmítá podpořit vládní návrh, podle kterého má stát od roku 2013 za třicet let církvím vyplatit 59 miliard korun. Církve také mají dostat zpět 56 procent majetku, o který přišly za minulého režimu.
Boj o církevní restituce se přesouvá do Sněmovny. Poslanci dnes začnou projednávat návrh, na kterém se shodli koaliční strany a zástupci 17 církví. S vládní předlohou, podle které mají církve dostat zpět 56 procent majetku a finanční vyrovnání, nesouhlasí sociální demokraté a komunisté.
V zákonu o majetkovém vyrovnání s církvemi vládní koalice prosazuje normu, která jí mnoho bodů u veřejnosti asi nezíská. Průzkumy naznačují, že proti navracení majetku církvím se staví kolem 70 procent občanů. Zásadní námitky má i parlamentní opozice a chce prosadit referendum, ve kterém by využila společenský nesouhlas.
Vláda se dnes potřetí vrací k církevním restitucím. V případě, že neschválí návrh zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi, hrozí koaliční krize i pád vlády. Schválení normy blokuje nejmenší vládní strana Věci veřejné. Její představitelé se zatím nedohodli, jaké stanovisko k církevním restitucím zaujmou.
Finanční vyrovnání s církvemi by se podle Věcí veřejných mělo ještě odložit. Předseda strany Radek John Radiožurnálu řekl, že s navrácením nemovitého majetku nemá problém. O finanční stránce by se ale ještě mělo jednat.
Vláda dnes projedná majetkové vyrovnání státu a církví. Legislativní rada vlády doporučila kabinetu ke schválení původní variantu církevních restitucí, dohodnutou církvemi s ministerstvem kultury.
Ministr kultury Jiří Besser odchází z funkce, ve vládě zůstával kvůli dotažení dohody o církevních restitucích. Ještě před pár dny se zdálo, že se restituce zdrží. Legislativní rada vlády žádala přesné seznamy vraceného majetku a každý převod by musela odsouhlasit vláda.
Nástupce ministra kultury Jiřího Bessera by měl dotáhnout do konce majetkové vyrovnání státu a církví. Nejmenší vládní strana Věci veřejné ale přišla s novým požadavkem, aby předání každého majetku schvalovala vláda.
Dnes budou pokračovat jednání o církevním vyrovnání. Vládní komise pro majetkové narovnání vztahu mezi státem a církvemi se dnes odpoledne sejde se zástupci církví. Církve by se měly vyjádřit k návrhu, který jim ministr kultury Jiří Besser předložil koncem května.
Ústavní soud dnes odmítl zrušit část zákona o půdě z roku 1991, jak požadovala skupina senátorů. Neskončí tak problémy obcí, které nemohou restitucemi zatížený majetek prodávat ani na něm stavět.