Zastavily se dodávky pitné vody i vzdělávací programy. Ukrajina počítá škody po zmrazení USAID
Po měsících ruské okupace, bojů spojených s osvobozením i vypořádáváním se s následky zničené Kachovské přehrady se město Cherson na jihu Ukrajiny začalo pomalu vracet k běžnému životu. Obnovovaly se nemocnice, školy, opravovaly se úkryty. To však skončilo v lednu, kdy USA zmrazily svou zahraniční pomoc USAID. Dopady rozhodnutí nové americké administrativy pocítily tisíce lidí po celé Ukrajině.
V době ruské okupace Chersonu v prvních měsících plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu pomáhala ukrajinská organizace Union Foundation přibližně osmi tisícům zranitelných rodin, které zůstávaly v oblasti pod ruskou kontrolou. Dodávala jim jídlo, nabíjecí stanice nebo pitnou vodu. Po osvobození se organizace zaměřila na obnovu komunikací, elektřiny nebo služeb, o které požádali přímo občané. Zprovoznit se měly školy a nemocnice, k dětským hřištím mělo být nainstalováno varovné zařízení před blížícím se útokem.
Rozsah služeb, které mohla organizace poskytovat, byla daná i finanční podporou od Spojených států darovaná prostřednictvím agentury USAID. Ta však z rozhodnutí úřadu pro efektivitu vlády DOGE vedeném nejbohatším mužem světa Elonem Muskem na konci ledna veškerou svou podporu programů po celém světě pozastavila.
Trump chce zrušit 90 procent smluv agentury pro mezinárodní rozvoj v hodnotě 60 miliard dolarů
Číst článek
Audit má trvat 90 dní, po kterých se podpora obnoví. Není však jisté, pro kolik organizací. Po dvou měsících byla spolupráce ukončena s 83 procenty programů a číslo může ještě růst. Musk se stejně jako americký prezident Donald Trump netají názorem, že by celou agenturu USAID nejraději zrušil. Rozhodnutí DOGE by mohly zvrátit ještě žaloby, které na úřad různé strany podaly.
„Tak velká organizace jako USAID pomáhala Ukrajincům s odlišnými humanitárními, infrastrukturními a sociálními programy, podporovala společnost ve vytváření neziskových organizací a dalších nadací. A nyní se všechno zastavilo. Je to masivní rána pro občanskou společnost a její další aktivity,“ říká pro iROZHLAS.cz Anastasia Hryshková z Union Foundation.
Dramatické dopady
Její organizace musela pozastavit víc než polovinu svých projektů. Ve stejné situaci se ocitla i organizace Myrne Nebo působící v Charkovské oblasti sousedící s Ruskem. Díky americké podpoře poskytovala místním hotovost, aby byli soběstační, dodávala pitnou vodu lidem žijícím blízko frontové linie, většinou osamělým seniorkám, a podporovala zemědělce, jejichž příjem je kvůli bojům ohrožen. Většina z projektů musela být kvůli USAID pozastavena nebo omezena.
3:53
‚Jako Američan se cítím rozčarovaný.‘ USA pro Ukrajinu nedělají dost, myslí si 46 procent obyvatel
Číst článek
Americké nařízení dopadne i na tisíce dětí, kterým charkovská organizace poskytovala vzdělání, místo na setkávání i psychologickou pomoc. „Naše děti nebyly osobně ve škole už čtyři roky. Nejdřív kvůli koronaviru, pak začala válka,“ vysvětluje pro iROZHLAS.cz Alex Varivoda, který je v organizaci manažerem projektů. Negativní dopady tohoto stavu pozoruje i na svých dospívajících dětech, které s kamarády komunikují hlavně online. Bojí se, jak se to projeví na jejich dalším vývoji.
„Z dlouhodobého hlediska bude efekt celkem dramatický,“ obává se Alina Chubková z českého centra pro občanskou společnost Prague Civil Society Centre, která distribuovala granty od USAID na Ukrajinu.
„Mnoho Ukrajinců se cítí zrazených,“ popisuje nálady ve společnosti Hryshková. „Pomoc jsme dostávali roky a nyní, v nejtěžší okamžik pro náš stát, nás jednoduše opustili,“ dodává.
Brzy na kopání si hrobu
Všechny oslovené organizace proto hledají možnou náhradu a nové partnery, například z Evropy. Varivodova Myrne Nebo dokonce jedná s možnými dárci z Austrálie. Všichni si ale uvědomují, že i když se povede sehnat nové dárce, potrvá několik měsíců, než finance čítající až stovky tisíc dolarů na další pokračování svých aktivit získají.
Rusové na telegramu verbují děti Ukrajiny k terorismu. Případy řeší kontrarozvědka, popisuje expertka
Číst článek
„Nyní tu není žádný podobný dárce, který by mohl poskytnout takovou asistenci,“ obává se Hryshková z Union Foundation.
Organizace se přesto nevzdávají. „Nad špatnou variantou nepřemýšlíme, protože nemáme možnost si vybrat,“ uvádí Varivoda. „Rozumíme, že musíme najít nové dárce. Pokud pomoc skončí, nebudeme mít peníze a skončí i armáda, tak přijdeme o naši zemi. Každý den se proto snažíme najít novou variantu,“ říká.
„Po začátku plnohodnotné invaze ukrajinskou společnost už nic nepřekvapí,“ líčí svůj pohled Chubková. „Bereme to jako další výzvu, kterou přežijeme. Lidé jsou samozřejmě frustrovaní a bojí se o budoucnost, ale co můžeme dělat. Oblíbený vtip na Ukrajině je: ‚Je moc brzo na to kopat si vlastní hrob.‘ Země je ve válce a vy můžete buď bojovat, nebo dělat něco ve svém odvětví. A to lidé dělají,“ uzavírá.
