Zákon o střídavé péči platí na Slovensku dva roky. Soudy ale dál svěřují děti spíše matce
Už dva roky znají slovenské zákony pojem střídavá péče. Podle soudních rozhodnutí to tak ale rozhodně nevypadá. Soudy se drží tradičního pohledu, že dítě patří k matce. Příznivci střídavé péče to považují za nehoráznost. A nechtějí se s tím smířit. Zvyk je ale železná košile, kterou soudy svlékají jen těžko.
„Když jsme se rozváděli, tak já jsem u soudu řekla, že chceme dceru do střídavé péče. A soudce řekl, že na Slovensku vůbec taková instituce není a že v žádném případě,“ popisuje Barbora Kamrlová, jak reagoval slovenský soud na její žádost o střídavou péči.
S bývalým partnerem se v klidu domluvili, že budou dceru vychovávat ve střídavé péči. Jenže o co snazší byla domluva partnerů, o to tvrdší byl náraz na soudní mašinérii.
„Přišlo mi to jako takové hodně prolezlé zvykovým právem, prostě takhle se to dělá. Já mám povahu, která si o tom popřemýšlí a pak si to udělá, jak to budu vidět rozumně já a ne tak, jak se to dělá.“
O střídavé péči na Slovensku mluvil v Odpoledním Radiožurnálu zpravodaj Českého rozhlasu Vojtěch Berger
Případ Barbory Kamrlové, která žije v Bratislavě a je předsedkyní česko-slovenské společnosti Střídavá péče o děti dopadl mnohem lépe než spousta dalších. Před časem byla v Bratislavě demonstrace za práva otců. Účastníci se vesměs dělili o nepříjemné porozvodové zážitky.
„Ještě stále je to nastaveno tak, že když matka začne dělat obstrukce, tak člověk v podstatě nemá šanci,“ říká jeden z účastníků. „Mám potvrzený styk s dětmi každé dva týdny. Snažil jsem se je vidět ve chvíli, když odcházejí ze školy, ale setkalo se to se strašně negativní reakcí,“ řekl další z účastníků.
Otcové bojující o děti si často stěžují na chování matky, která odpírá otci přístup k dítěti a snaží se u dítěte rozvinout takzvaný syndrom zavrženého rodiče. Barbora Kamrlová tohle svému bývalému partnerovi nedělala. Naopak chtěla dítě i po rozchodu vychovávat společně s otcem. A když jim soud střídavou péči nedovolil, domluvili se jinak.
„My jsme se domluvili na tom, že dcera byla u něj od čtvrtka odpoledne až do úterý, což vlastně bylo šest k osmi dnům. Střídavá péče je už od 35 procent,což u nás bylo skoro 50 procent,“ vysvětluje Kamrlová.
Narozdíl od Česka, kde střídavá péče ze zákona funguje už od roku 1998, se slovenské soudy s novinkou vypořádávají teprve druhý rok. Čísla z loňského roku ukazují větší vstřícnost soudů ke střídavé péči než v roce 2010, pořád je ale malá.
V roce 2011 přiznaly soudy na Slovensku střídavou péči jen čtyřem procentům svěřených dětí. Proti vůli matky rozhodly soudy v jediném procentu případů.
