Zahraniční tisk o světovém fóru v Davosu
Téměř celou zimu je Davos jen dalším švýcarským lyžařským střediskem, i když patří mezi ta elegantnější. Na pět dní v roce se ale z Davosu stává doslova epicentrum světové moci. I to se dnes lze dočíst ze zahraničních deníků. New York Times zase upozorňuje, že skleníkový efekt nezpůsobuje jenom doprava a těžký průmysl, ale také naše rozmařilost při nakupování módních oděvů.
Ekonomické fórum v Davosu plní přední stránky nejen všech finančních periodik, ale i třeba britského listu The Independent. Ten si všímá růstu, jakého fórum od svého založení v roce 1971 dosáhlo. Od skromných, téměř soukromých začátků až k setkání, které přiláká na společnou půdu byznysmeny a politiky, aby našli společnou řeč a společné cíle. Dnešní ekofórum je podle listu také plnohodnotným mediálním cirkusem, který společnosti a země nestydatě využívají jako příležitost se prezentovat.
Je skutečně Davos místem, kde se světová elita snaží nalinkovat budoucnost? Co si o tom myslí třeba zámořské deníky?
Deník New York Times to tak rozhodně nevnímá. Ve skutečnosti je každoroční setkání jen barometrem vývoje názorů zúčastněných na dění ve světě. Davos rozhodně nepřináší převratné názory, ale reviduje ty stávající. Nevytváří nové trendy, ale utřídí je, aby byly všeobecně přístupné. V tom je jeho síla a význam, píší New York Times.
Zmiňují Davos i jako důkaz klesajícího vlivu Spojených států amerických na světové scéně. "Bushova jednostrannost, válka v Iráku, telefonní odposlechy, nárůst rasismu a nerovnosti po hurikánu Katrina a agresivní náboženská rétorika, to vše během let zakalilo americký lesk. Ano, Amerika se stále drží na čele v technologiích. Gates, Eric Schmidt a jeho Google a další američtí technologové stále dominují v davoských diskuzích. Ale globalizace už není fenoménem, který vede Amerika. Globalizace teď patří každému, který dokáže najít způsob, jak získat proti ostatním výhodu. Americká technologie může být porodní bábou globalizace, ale Američané už nejsou jedinými rodiči," uzavírá svoji úvahu deník New York Times.
A u tohoto listu ještě zůstaneme, našeho zpravodaje ve Spojených státech Alexandra Píchu zaujalo zjištění nových příčin globálního oteplování. Podle newyorských Timesů totiž skleníkový efekt nezpůsobuje jenom doprava a těžký průmysl, ale také naše rozmařilost při nakupování módních oděvů.
Deník New York Times upozorňuje na neblahé dopady velkých nákupů módních svetrů, triček a dalších oděvů, které jsou v Americe nebo v Británii často levnější než třeba sendvič. Jak uvádí, hlavně mládež miluje koncept firem jako H&M, Old Navy a dalších, kde jim levné ceny umožňují měnit oblečení s nebývalou rychlostí. Jen v Severní Americe a v Evropě utratí lidé za oblečení skoro 700 miliard dolarů ročně.
New York Times s odvoláním na studie Cambridgeské university vypočítává, že životní prostředí dramaticky zhoršuje nejenom rychle rostoucí výroba umělých vláken, ale také rozsáhlé používání sušiček prádla. Paradoxně je přitom méně ekologické bavlněné oblečení, protože se musí déle prát, sušit i žehlit. Lidé se většinou domnívají, že své zvyky nebudou muset měnit, protože se najdou nové zdroje energie. To je ovšem hodně pochybné, cituje New York Times britské vědce.
