Zahraniční tisk komentuje konec protivládní televize ve Venezuele
V noci na dnešek z venezuelského éteru zmizel signál stanice Radio Caracas Television. Prezident Hugo Chavez jí neprodloužil licenci. Její program má teď nahradit vládou financovaný kanál. Latinsko-americké deníky hodnotí tento krok jako zákaz opoziční stanice a dávají ho do souvislosti s dalšími Chávezovými pokusy o utužení moci.
Je to Chávezovo rozhodnutí, a jak řekl, tak se i stane, píše venezuelský El Universal. Každopádně jsem si jist, že se tato nespravedlnost setká s odmítavým postojem doma i v zahraničí. Budoucnost se dá stěží předvídat, ale nebude asi zbytečné připomenout, že dějiny Latinské Ameriky učí, k jaké pohromě obvykle podobné porušení pořádku vede, píše komentátor venezuelského listu.
Chilský deník El Marcurio označuje uzavření venezuelské stanice za další případ zastrašování novinářů a osob s jinými názory. List připomíná, že papír deníkům ve Venezuele přidělují úřady za kontrolované ceny, a tak jsou tamní deníky ve stálém ohrožení. Uzavření Radia Caracas Television by se mohlo stát dělícím bodem v procesu alarmujícího úpadku venezuelské demokracie, píše chilský deník.
Mexický list El Proceso konstatuje, že Chávez směruje Venezuelu k novému typu totalitního režimu. Spíše než o otevřenou diktaturu kubánského nebo sovětského typu jde o model, který navenek zachovává formální rysy demokracie, ale uvnitř je autoritářský, vojenský a statický, píše deník.
O víkendu se ukrajinský prezident Viktor Juščenko dohodl s premiérem Viktorem Janukovyčem na termínu předčasných voleb. Mluví se o vyřešení vleklé politické krize. Ale souhlasí i komentátoři s takovým hodnocením?
Například britský deník Financial Times je poněkud zdrženlivější a takto nadšenými výroky rozhodně nehýří. Ve svém komentáři dává za pravdu spíš skeptikům. Analytici předpovídají, že se před volbami může ještě leccos přihodit. Pokud vezmeme situaci jako fotbalový zápas, pak jsem teprve v semifinále. Zatím nelze říci, že krize skončila, a to přinejmenším do doby po volbách, cituje Financial Times ukrajinského politického komentátora Vadyma Karasjova.
Přední stránky německých novin plní už několik dní dopingový skandál u cyklistické stáje Telekom. K užívání zakázaných látek se přiznal už půltucet bývalých cyklistů Telekomu. Odborníci i politici si lámou hlavu nad tím, jak dopingovou lavinu zastavit. Deník Die Welt nabízí řešení.
Cyklistika se topí v bažině velké dopingové lži. Jeden závodník za druhým se přiznává k užívání zakázaných prostředků. Dělali to pro vlastní úspěch, někdy dokonce pro úspěch někoho jiného. Doznávají se ke lži a podvodu, jakoby šlo v případě dopingu o nějaký kavalírský prohřešek. A jako s kavalírským deliktem se taky v Německu s profesionálním podváděním ve sportu bohužel zachází, lituje Die Welt.
I politici se rádi vyhřívají v omamné záři, kterou vrhají velcí vítězové. I proto postupuje boj za čistý sport v Německu hlemýždím tempem. Teď je ale třeba přijmout neodkladně zákon, který by trestně-právně postihoval dopující sportovce i za cenu toho, že by Německo přišlo o několik národních hrdinů.
Německý deník odvážně tvrdí, že podvádějí všichni sportovci, dokud se jim to nedá prokázat. Vést teď diskusi o podpůrných prostředcích užívaných v 90.letech je stejně směšné, jako je nezodpovědné žádat legalizaci dopingu. Součástí show nesmí být posun hranice lidských možností až k prahu smrti. Jak víme, stejně to navíc není dostatečným odstrašením. Povolení dopingu by navíc mělo za následek, že by s užíváním podpůrných prostředků začínaly už děti ve škole. Die Welt se tak vyslovuje pro přijetí tvrdé antidopingové legislativy, která by trestala i užívání nedovolených látek.
