Zvrat v kauze Wirecard. Německým soudům se ozval hledaný finančník Marsalek a popsal praktiky firmy

Největší finanční skandál, kterému Německo za poslední dekády čelilo, je i po třech letech plný záhad. Soudům se teď úplně nečekaně ozvala klíčová postava celé kauzy firmy Wirecard – manažer, který je neznámo kde a dlouho se chlubil napojením na cizí tajné služby.

Od stálého zpravodaje Berlín Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Společnost Wirecard

Pád Wirecardu proměnil i německou ekonomiku | Zdroj: Profimedia

Rakušan českého původu Jan Marsalek se obrátil na mnichovský soud. Jeho advokáti nečekaně předali soudu dopis, ve kterém se Marsalek poprvé od začátku skandálu ozývá úřadům.

Bývalý šéf Wirecardu popírá, že se účastnil podvodů. Podle žaloby si podvodně půjčil přes tři miliardy eur

Číst článek

Wirecard patřila mezi 30 největších německých firem, dokud v létě 2020 nečekaně nezkrachovala. Dlouho se totiž chlubila penězi, které ve skutečnosti neměla. Šlo skoro o dvě miliardy eur, které údajně měla na účtech.

Marsalkovi právní zástupci vzkázali, že jejich klient soudu přiblížil fungování společnosti a popsal některé její praktiky. Podle zákulisních informací magazínu WirtschaftsWoche dokonce připustil, že Wirecard dělal pokoutní obchody s pochybnými partnery v Asii.

Jako poskytovatele platebních služeb tak mohl neoficiálně pomáhat třeba stránkám s pornografií nebo hazardem, aby si zvýšil zisk. Tyto informace Marsalek před investory tajil, aby si udržel image bezúhonné společnosti.

Novou výpovědí prý Marsalek uškodil jednomu ze svědků, kteří s vyšetřovateli spolupracovali. Šlo o manažera, se kterým oficiálně řídil asijský byznys bázovaný v Dubaji. Muž totiž tvrdil, že se žádné zákulisní obchody neděly.

Možný strůjce zmizel

Dopis přichází v době, kdy vedení Wirecardu čelí obrovskému soudnímu procesu a samotný Marsalek je stále stíhaný. I když není jasné, kde se nachází, stále platí za možného strůjce celého podvodu.

Podvod, zpronevěra i falšování účetnictví. Německá prokuratura zadržela tři exmanažery Wirecardu

Číst článek

Wirecard si léta nadhodnocoval příjmy a klamal investory, dokud pomyslná bublina nepraskla a firma v řádu několika dní nezkrachovala. Marsalek, coby finanční ředitel, právě v této době nečekaně zmizel. 

Ve firmě ovšem nešlo pouze o finanční podvody, v kauze sehrály roli také zpravodajské služby. Této větvi aféry se léta věnuje deník Süddeutsche Zeitung, který podobně jako samotná Wirecard sídlí v Mnichově. Jan Marsalek prý vůbec nežil jako jiní bohatí manažeři nebo milionáři. Létal soukromým strojem do válečných oblastí, jako byla Sýrie nebo Libye. Nejspíš se prokazoval i falešnými pasy, které vzal neznámo odkud.

Dokonce si nechával pěstovat plnovous, aby nebyl poznat. Potom ho zase rychle shodil, když chodil na schůzky coby představitel Wirecardu. Některé stopy jeho činnosti vedou do Ruska. Podle informací řady médií od Handelsblattu až po britské The Financial Times se tam Marsalek dokonce může skrývat.

V době, kdy se Wirecard začal rozpadat, odjel Marsalek na odlehlé letiště v rakouských horách a soukromým letadlem potom přiletěl do Minsku, kde jeho stopa na dlouho mizí.

O rok později německá rozvědka údajně dostala nabídku, že se s Marsalkem mohou její zástupci setkat v Moskvě. Ovšem služba Spolková zpravodajská služba (BND) to odmítla i kvůli obavám, že může jít čistě jen o provokaci ruské tajné policie FSB.

Dvojí život

Deník Süddeutsche Zeitung zjistil, že Marsalek měl i v dobách úspěchu dvojí život. Uvnitř samotného Wirecardu si vytvořil něco jako vlastní divizi, která byla jakousi zpravodajskou sítí. Marsalek přes ni nechal vyzvídat detaily o stovkách lidí.

Mezi nimi byli údajně rakouští politici a bývalí němečtí a ruští vyzvědači. Pořád ovšem není jasné, jestli to dělal na vlastní pěst, nebo jestli ho nekryla jiná země.

Kauza Wirecard: bývalý šéf jedné z dceřiných společností se přiznal k účetním podvodům

Číst článek

Podle reportérů Süddeutsche Zeitung není vyloučené ani to, že Marsalek nespolupracoval ani tak s Rusy, jako s Američany, protože Wirecard jako poskytovatel platebních služeb mohl mít detailní přehled.

Mohl tak vědět o různých pochybných transakcích a teoreticky mohl mít informace například o tom, jak se perou špinavé peníze nebo jak se provádí tajné obchody ať už teroristů anebo drogových kartelů. Tím pádem o něj mohl mít zájem Washington. 

Proměna ekonomiky

Pád Wirecardu proměnil i německou ekonomiku. Neustále přítomná je otázka, jaký dopad bude aféra mít na německý bankovní dozorčí úřad BaFin. Ten o problémech Wirecardu prokazatelně věděl předem, ale nic nedělal. Řada investorů tak ve výsledku přišla o peníze, které vložila do akcií firmy. Takto poškozených lidí jsou tisíce.

Úřady v Německu a Rakousku prohledaly pět sídel firmy Wirecard. Hledali důkazy proti Braunovi

Číst článek

Ostatně soud jen před pár měsíci vzkázal, že poškození na odškodné od Bafinu právo nemají. Dalším velkým poraženým celé kauzy je samotná německá burza, pro kterou jde o jeden z největších skandálů v její historii.

Wirecard se totiž díky objemu a ceně akcií zařadil mezi elitní třicítku největších německých firem a tím pádem byl i součástí indexu DAX, který mnoho lidí považuje za spolehlivé vodítko, kam by mohli investovat. Jde v podstatě o nejdůležitější index v evropském finančním sektoru.

Bankrot Wirecardu tak poškodil i renomé německé burzy, kterou to vedlo k největší reformě v novodobé historii. Celý žebříček DAX se kompletně přepracoval a burza zpřísnila pravidla, aby se podobným aférám do budoucna vyhnula.

Předloni se index preventivně rozšířil. Namísto 30 je v něm nyní 40 německých firem, aby se problémy jedné konkrétní společnosti lépe vykryly úspěchy ostatních.

Václav Jabůrek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme