„Dnes máme téměř 14 000 případů týkajících se pouze válečných zločinů a dalších téměř 6000 podobných případů,“ uvedla Venediktová na návštěvě v Británii. Jedná se o její první zahraniční cestu od 24. února, kdy na Ukrajinu vpadla ruská armáda. V Londýně se podle BBC setká s britskou generální prokurátorkou Suellou Bravermanovou a dalšími britskými činiteli, se kterými probere možnosti pomoci západních zemí při vyšetřování.

Ukrajinské úřady podle Venediktové nejčastěji vyšetřují ostřelování civilních budov, zejména nemocnic a škol. Celkem bylo od začátku války zničeno více než 1000 zdravotnických a vzdělávacích zařízení, uvedla prokurátorka, podle které se hlášení týkají i rabování a znásilnění, vyšetřuje se ale i možná genocida.

„Jednoznačně souhlasím, že máme na Ukrajině co dočinění s genocidou. Proč? Protože ruská (armáda) a nejvyšší ruské velení přišly (na Ukrajinu), aby zničily ukrajinský stát, zabily všechny Ukrajince a chtějí, aby toto území bylo součástí Ruské federace,“ uvedla Venediktová.

Hlavní vyšetřování by mělo podle generální prokurátorky stát na ukrajinských úřadech. „Protože jenom my rozumíme své zemi, našim lidem, našemu prostředí,“ dodala. Svou roli by podle ní měl ale hrát i Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu, a to při posuzování role ruského vedení v konfliktu, potenciálně i ruského prezidenta Vladimira Putina.

„Všichni chápeme, že jde o velkou rybu, rybu pro mezinárodní spravedlnost,“ podotkla Venediktová.

O válečných zločinech páchaných na Ukrajině se začalo hovořit zejména v souvislosti se stažením ruských jednotek ze severu Ukrajiny na začátku dubna. Rusko veškeré obviňování ruských vojáků odmítá navzdory množícím se důkazům a svědectvím a označuje je za provokace Ukrajiny. Podobně také popírá, že by při bojích cílilo na civilisty a civilní infrastruktury.