Vyjádřil jsem podporu v bobtnajícím diplomatickém konfliktu, řekl Zemanovi rakouský prezident
Rakouský prezident Alexander Van der Bellen při návštěvě českého prezidenta Miloše Zemana ve Vídni podpořil Česko v jeho diplomatické roztržce s Ruskem. Vztahy Prahy a Moskvy ochladly v souvislosti s výbuchy v muničním skladu ve Vrběticích v roce 2014, věc vedla k vzájemnému vyhoštění pracovníků ambasád.
„Vyjádřil jsem (Česku) plnou podporu v bobtnajícím diplomatickém konfliktu,“ řekl rakouský prezident na společné tiskové konferenci se Zemanem.
Zeman přijal vůdkyni běloruské opozice. Popřál jí ‚vítězství nad posledním evropským diktátorem‘
Číst článek
Ve vztazích mezi Ruskem a Evropskou unií podle něj již poměrně dlouho panuje negativní trend.
„Vážím si nezávislé zahraniční politiky Rakouska. Oceňuji váš vyvážený postoj k Ruské federaci. Plně souhlasím s vašimi názory, že Rusko patří do Evropy,“ uvedl Zeman.
Dodal, že Evropská unie by měla spolupracovat se všemi významnými státy světa a že by nikoho neměla vylučovat z ideologických nebo podobných důvodů.
Zeman dříve řekl, že vyšetřovacích verzí výbuchů ve Vrběticích z roku 2014 je více. Prezident to opakoval navzdory opětovným vyjádřením českých vyšetřovatelů, tajných služeb i premiéra Andreje Babiše o jediné vyšetřovací verzi, podle níž jsou za výbuchy agenti ruské tajné služby.
Prezident Zeman v pátek na novinářský dotaz řekl, že je stoupencem Evropské unie a současně kritikem evropské byrokracie. Evropa podle něj potřebuje evropskou vládu. Tou by však podle jeho názoru neměla být Evropská komise, ale Rada Evropské unie, která je nyní tvořena zástupci členských zemí.
Zeman popřel, že žádal odvolání velvyslankyně v Rakousku
Prezident Miloš Zeman popřel dřívější informace tisku, že žádal odvolání velvyslankyně v Rakousku Ivany Červenkové. Řekl to novinářům během své návštěvy Vídně, kde se v pátek setkal se svým rakouským kolegou Alexanderem Van der Bellenem. „Jedná se celkem o výměnu asi 25 velvyslanců, samozřejmě včetně velvyslankyně v Rakousku. Já sám jsem sice o její odvolání nežádal a některé informace médií jsou v tomto smyslu nikoliv nepřesné, ale nepravdivé,“ uvedl Zeman.
Navalný hrdinou
V reakci na středeční rozhodnutí moskevského soudu, který označil fondy a štáby spojené s vězněným opozičníkem Alexejem Navalným za extremistické organizace, Zeman řekl, že je otázkou, proč je z Navalného dělán hrdina.
Dodal, že Navalnyj veřejně schválil ruskou anexi Krymu a ve svých veřejných vystoupeních podpořil ruské nacionalisty. Narážel tak zřejmě na Navalného výroky, které pronesl nedlouho po anexi.
V říjnu 2014 známý kritik Kremlu v rozhovoru s ruskou stanicí Echo Moskvy řekl, že Krymu se Rusko „zmocnilo v hrubém rozporu se všemi mezinárodními normami“, ale že nyní již poloostrov patří Rusku. Ve stejném rozhovoru také sdělil, že Krym není „sendvič se salámem“, aby si ho státy přehazovaly.
Rakouský prezident řekl, že bez ohledu na hodnocení Navalného není důvod k pokusu o jeho otravu. Zmínil rovněž význam svobody tisku a slova.
Ruská policie Navalného zadržela v lednu po jeho návratu z Německa, kde se zotavoval z loňské srpnové otravy. Podle západních laboratoří byl otráven nervově paralytickou látkou ze skupiny novičok, což potvrdila i Organizace pro zákaz chemických zbraní.
