Vpád do Gruzie byl správný, říká Medveděv tři roky po válce
Před třemi lety se Gruzie neúspěšně pokusila obnovit svrchovanost nad svými separatistickými regiony, Jižní Osetií a Abcházií. Rusko na to tehdy reagovalo obsazením obou regionů a napadením Gruzie. I po třech letech jsou vztahy v regionu velmi napjaté.
„Stále je mi líto toho, co se tehdy stalo, ale použití síly a následně i uznání nezávislosti Jižní Osetie a Abcházie podle mne bylo správné,“ uvedl ruský prezident Dmitrij Medveděv v rozhovoru ke třetímu výročí rusko-gruzínského konfliktu.
Okolnosti rusko-gruzínské války shrnuje vedoucí ruské redakce ČRo7 Libor Koukal
Rusko i dvacet let po rozpadu Sovětského svazu považuje Zakavkazsko za oblast svého zájmu. S nelibostí proto sleduje snahu gruzínského prezidenta Michaila Saakašviliho orientovat se na spolupráci s Evropou a Spojenými státy, i na ambice země vstoupit do Severoatlantické aliance.
Moskva se proto snažila gruzínskou emancipaci omezovat a ekonomicky, politicky i vojensky podporovala separatistické regiony Jižní Osetii a Abcházii. Většině jejich obyvatel dokonce přidělila ruské pasy.
V srpnu 2008 se prezident Saakašvili rozhodl situaci v těchto oblastech vyřešit.
První výstřely tehdy zazněly z gruzínské strany, na pokus nastolit pořádek silou však Rusko zareagovalo vojenským vpádem do Gruzie. Nezastavilo se přitom na hranicích Jižní Osetie a pokračovalo dál do vnitrozemí.
Po skončení šestidenní války vyhlásily oba regiony nezávislost. Ve skutečnosti jsou však oblasti pod přímým vlivem Moskvy, která také jako první jejich „nezávislost“ uznala.
I tři roky po válce zůstávají vztahy obou zemí velmi napjaté. Obě země spolu prakticky nekomunikují a i společné hraniční přechody zůstávají uzavřené. Rusko se snaží bránit dovozu gruzínského zboží do země a Gruzie naopak blokuje vstup Ruska do Světové obchodní organizace.
