Vídeň je pro Prahu nedostižný cyklistický ráj
Vídeň se často porovnává s Prahou a ta si ráda bere z Vídně inspiraci. Platí to ale i v cyklistice? Vídeňské cyklotrasy měří přes 1200 kilometrů, a jsou tak skoro třikrát delší než ty pražské. Letošek vyhlásila Vídeň "rokem cyklistiky" a právě teď se tam koná velká konference o tom, jak zlepšit jízdu na kole po městě.
„Vídeň má dnes nějakých šest procent podílu cyklistiky, brzy se chtějí dostat na deset procent. To je meta, na kterou se Praha asi nedostane, ale mohla by se dostat na tu současnou vídeňskou úroveň,“ říká Daniel Mourek, viceprezident Evropské cyklistické federace.
Připouští, že Praha nemůže dohnat Vídeň okamžitě, protože rakouská metropole svoje cyklostezky dlouhodobě rozvíjí a také pořádně financuje. Něco by se ale z Vídně dalo převzít hned a nestálo by to vlastně nic. Stačí si na chvíli odskočit na předměstí.
Na Hasnerstrasse mají cyklisté absolutní přednost, navíc můžou používat i okolní jednosměrky, ve kterých můžou jezdit v protisměru, což jim výslovně povolují dopravní značky.
„Třeba jednosměrky stojí opravdu málo. Myslím si, že trvání na technických normách u nás je někdy kontraproduktivní,“ pokračuje Mourek.
Hasnerstrasse ve Vídni je vlastně totéž, co znají Pražané pod pojmem "zklidnění dopravy v Karlíně". Rychlost pro auta omezená na 30 kilometrů v hodině a ulice bezpečnější pro chodce i cyklisty. Karlínský projekt přijel do Vídně představit jeho autor, architekt Tomáš Cach.
„Ve Vídni udělali takzvanou cykloradnici. Jsou zde zaměstnáni čtyři lidé, mají pověřeného člověka.“
Tím pověřeným člověkem vídeňské radnice pro cyklistiku, o kterém mluví Daniel Mourek, je Martin Blum. Podle něj vůbec nejde jenom o hlaďoučké cyklostezky:
„Infrastruktura je velmi důležitá, ale na rovinu řečeno, skutečné důvody, proč lidé nejezdí na kole, jsou často v hlavě. Dopravní chování je otázka zvyku, tvoří se v nás roky a roky. Našim úkolem je lidi pošťuchovat, aby přemýšleli o tom, jestli není lepší přesednout občas na kolo.“
