Lídři opozice ve Venezuele čelí trestnímu stíhání. ‚Postavte se na stranu lidu,‘ vyzvali armádu
Venezuelská prokuratura zahájila vyšetřování opozičního prezidentského kandidáta Edmunda Gonzáleze a šéfky hlavní opoziční aliance Maríe Coriny Machadové, které viní z uzurpování úřední moci, šíření falešné zprávy a podněcování k povstání. V pondělí to oznámil na síti X generální prokurátor Tarek William Saab.
Tito dva politici vyzvali armádu a policii, aby se postavily na stranu lidu a nepokračovaly v represích vůči demonstrantům, kteří už týden protestují proti podle nich další manipulaci výsledků voleb autoritářským režimem prezidenta Nicoláse Madura.
USA, Uruguay i Argentina neuznaly výsledky voleb ve Venezuele. Za vítěze označily opozičního kandidáta
Číst článek
Podle Saaba oba opoziční lídři podněcovali bezpečnostní složky k tomu, aby nedodržovaly zákony, a „podvodně“ označili za vítěze prezidentských voleb z 28. července někoho jiného než ústřední volební komise, která je jediným orgánem, který to může udělat.
Tímto oznámením se opoziční lídři podle Saaba dopustili mimo jiné trestných činů uzurpování úřední moci, šíření falešné zprávy s cílem šířit chaos a podněcování k povstání. Ústřední volební komise ve Venezuele už minulé pondělí, tedy den po volbách, prohlásila po sečtení 80 procent hlasů, že Maduro získal mandát na další, už třetí funkční období, jež začíná 10. ledna.
Do úterý ale komise nezveřejnila podrobné výsledky, což kritizovala i řada zemí regionu, Spojené státy či Evropská unie. Opozice naopak zveřejnila data, která získala z 81 procent volebních místností a která dokládají jasné vítězství Edmunda Gonzáleze. González a Machadová v pondělí večer na síti X vyzvali vojáky a policii, aby ukončili represe vůči pokojným manifestacím a respektovali výsledky voleb.
„Venezuela i celý svět ví, že volby 28. července byli naším jasným vítězstvím... Získali jsme 67 procent hlasů, zatímco Nicolás Maduro dostal 30 procent,“ uvedli dva opoziční politici ve společném prohlášení. „Apelujeme na svědomí armády a policie, aby se postavily na stranu lidu a jeho rodin,“ napsali. Podle nich mají členové armády a policie plnit své ústavní povinnosti, nepotlačovat národ, ale pomáhat mu.
Podporuje Madura armáda?
Ozbrojené síly jsou ve Venezuele tradičně arbitrem politických sporů. Dosud však nejsou patrné známky toho, že by se armáda a policie od Madura měly odvrátit, uvedla agentura AP. V roce 2019, kdy desítky zemí uznaly za prozatímního prezidenta Venezuely šéfa parlamentu Juana Guaidóa, zůstala také armáda a policie na straně Madurovy vlády. Nicméně několik jejich důstojníků Guaidóa podpořilo, pak ale skončili buď ve vězení, nebo v exilu.
Už den po volbách ve Venezuele vypukly protivládní protesty na podporu opozice, které si podle nevládních organizací vyžádaly víc než desítku obětí. Minulý týden nevládní organizace Foro Penal uváděla 11 obětí, platforma MonitorDeVíctimas (Monitorování obětí) v pondělí oznámila, že mrtvých je už 23. Na dva tisíce lidí bylo podle prokuratury při protestech zatčeno.
K zastavení represí vůči demonstrantům vyzvalo v neděli ve společném prohlášení i několik bývalých vládních funkcionářů, kteří se stejně jako Maduro hlásí k odkazu socialistického exprezidenta Huga Cháveze. Jde o takzvané chavisty, z nichž část ale už několik let vládu kritizuje.
V neděli několik těchto chávistů, včetně exministrů, uvedlo, že země je nyní v další politické krizi kvůli tomu, že ústřední volební komise neplní své zákonem dané povinnosti. Požádali také levicové prezidenty Brazílie, Kolumbie a Mexika, kteří mají dobré vztahy s Madurovou vládou, aby pomohli jednáním zastavit brutální represe a porušování lidských práv při potlačování demonstrací.
Deník El País už minulý týden napsal, že prezidenti těchto tří zemí chtějí společně přimět Madura k povolebním jednáním s opozicí. Podle televize France24 je v tom podpořil i francouzský prezident Emmanuel Macron. Ten se už v předchozích letech angažoval v jednáních venezuelské vlády s opozicí.
I Francie byla v roce 2019 jednou ze zemí, které uznaly, ale posléze přestaly uznávat, Guaidóa prezidentem. V listopadu 2022 si například Macron přátelsky potřásl rukou s Madurem a snažil se o obnovení jednání s cílem uspořádat v jihoamerické zemi svobodné volby.
