Otazníky nad USA i nové zdroje zbraní. Skončila konference v Mnichově, mluvilo se hlavně o Ukrajině
V Mnichově v neděli končí třídenní bezpečnostní konference, na kterou se sjely desítky státníků i více než stovka ministrů. Letošní 60. ročník byl do značné míry zaměřen na otázky spojené s pokračující ruskou válečnou agresí proti Ukrajině. Prezident Volodymyr Zelenskyj při sobotním vystoupení apeloval, aby západní spojenci nepřipustili vítězství režimu Vladimira Putina, a aby zesílili vojenskou podporu Kyjevu.
Za pomoc, kterou Ukrajině poskytuje Česko, pak Zelenskyj poděkoval prezidentu Petru Pavlovi. Ten ho mimo jiné taky informoval o návrhu, který představil v rámci konference a na jehož základě by Praha spolu s dalšími spojenci mohla zajistit nákup naléhavě potřebné dělostřelecké munice pro ukrajinskou armádu ze zemí mimo EU.
Evropané se musí sami více starat o svou bezpečnost, říká Scholz. Plánuje zvýšit výdaje Německa na obranu
Číst článek
Evropské unii se zatím nedaří splnit příslib, že Kyjevu dodá milion dělostřeleckých nábojů, jak měla v plánu do konce března, a nejspíš zvládne jen polovinu. Česko navrhuje, aby se členské země neomezovaly jen na to, co mají samy ve skladech, ale skupovaly munici i ze světa.
Podle prezidenta Petra Pavla našly české firmy zdroje, odkud se dá velice rychle pořídit půl milionu granátů ráže 155 mm, což je standard NATO, a asi 300 tisíc nábojů menší ráže, kterou používají starší sovětská děla.
Pavel nebyl konkrétnější, jen naznačil, že zásoby leží v zemích, které to nechtějí napřímo dodávat Ukrajině. Jsou ochotné to prodat například Česku, které už by se mohlo postarat o následný převoz.
Výhrady zemí
Podle dřívějších informací serveru Politico může jít o státy, jako jsou Turecko, Jižní Korea nebo Jihoafrická republika. Ale klíčovým problémem jsou peníze. Nákup by musela zaplatit větší země, ať už Spojené státy nebo Německo. Pak by se prý dodávky na Ukrajinu daly zajistit v řádu dní.
Foltýn: Pokud Rusko dává 40 procent rozpočtu na válku, tak proč by země EU nemohly dávat dvě či tři
Číst článek
Pavlovo vystoupení na mnichovském fóru zatím veřejně nikdo nekomentuje.
Český prezident ale prohlásil, že věří, že se potřebné peníze nakonec najdou. Už proto, že lídři západních zemí měli na Mnichovské bezpečnostní konferenci víceméně stejná poselství, že se musí pokračovat v podpoře Ukrajiny a zajistit Kyjevu to, o co naléhavě žádá.
U dělostřelecké munice jde o dlouhodobé téma, na které evropské státy pořád nenašly řešení, zpětně se dokonce Ukrajině omlouvají, že nesplní předem dané sliby. Konkrétně jde o milion nábojů do konce března.
Výhrady vůči postupu, který Pavel navrhl, mají podle serveru Politico Francie, Řecko a Kypr. Francie si tradičně hájí vlastní zbrojní průmysl, jelikož by takto mohla přijít o zakázky. Řecku a Kypru by zase vadilo, pokud by se z evropských peněz mělo platit za zbraně dovážené z Turecka.
Otazníky nad USA
Celá letošní konference se nesla v nečekaném duchu, za který mohla politika amerických republikánů. Ti jednak v Kongresu už týdny blokují další zbrojní zásilky pro Ukrajinu, navíc prezidentský kandidát Donald Trump nově zpochybnil i některé základní principy NATO.
Zavládla proto nejistota, jestli bude na Ameriku třeba za rok odteď spolehnutí, pokud by Trump vyhrál. Debata tak souběžně narážela na dvě linie.
Palestinský premiér vyzval k uznání nezávislosti Palestiny, příležitost k jednání vidí v Moskvě
Číst článek
Na bezprostřední problémy, jako právě akutní pomoc Ukrajině, i na budoucí výzvy, třeba otázku, jestli se Evropa dokáže případně ubránit sama bez Spojených států, anebo alespoň zajistí Ukrajině všechno, co potřebuje.
Evropané na Američany neustále apelovali, aby právě Kongres zbrojní pomoc co nejrychleji schválil.
Mnichovská konference byla v pátek zahájena necelou hodinu po zprávě, že v trestanecké kolonii na se na severu Ruska zemřel náhle předák protiputinovské opozice Alexej Navalnyj.
Na akci byla tou dobou shodou okolností zrovna Navalného manželka Julia, která pár hodin po prvotní, ještě nepotvrzené, zprávě vystoupila před veřejnost a v krátkém poselství volala po potrestání všech, kteří za smrt manžela, ať už přímo, nebo nepřímo zodpovídali, v čele s Vladimirem Putinem.
Na bezpečnostní konferenci se potom sešli ministři zahraničí skupiny G7, kteří podíl na Navalného smrt jednohlasně odsoudili. Ministři vyzvali Rusko, aby plně a rychle objasnilo okolnosti, které k úmrtí tohoto politika vedly.
