Pro Ukrajinu je Krym klíčový, co ale bude po jeho případném dobytí, ptá se analytik
Jeden z předních poradců prezidenta Volodymyra Zelenského Mychajlo Podoljak nedávno řekl, že Ukrajina bude stupňovat útoky na Krym, protože ho považuje za zásadní k celkovému vítězství. „Až Krym padne, ruské jednotky na frontě propadnou panice a politická rétorika Moskvy se od základů změní,“ cituje Podoljaka britský expert na Rusko Mark Galeotti v analýze pro londýnský deník The Times.
Vojenský plán takzvané „deokupace“ Krymu tedy existuje, plán politický ale asi ne. I spojenci Ukrajiny upozorňují, že si Kyjev musí pečlivě promyslet, jak začlenit víc než 2 miliony lidí, ze kterých se mnozí stále považují za Rusy. Kyjev by si měl připustit, že poloostrov může být klíčem k míru.
Frontální útok na Krym by byl velmi obtížný, protože většina útočících sil by se na něj musela dostat přes relativně úzkou Perekopskou šíji. Útočné plány zřejmě opakují způsob, jakým Ukrajinci v listopadu osvobodili Cherson: obléhat, dokud Rusové neutečou.
Ukrajina chce postupovat na jih přes ruské obranné linie v Záporožské oblasti. Pokusí se odříznout „pozemní most“ spojující Krym s pevninským Ruskem anebo se dostat aspoň tak daleko, aby ovládla důležité silniční a železniční trasy na poloostrov.
Udeřit můžou i na námořní základnu Sevastopol, letiště v Saki nebo logistický uzel v Džankoji, a narušit tak ruské velení, řízení i bojovou sílu. Kdyby se podařilo Rusy izolovat a obklíčit, museli by se evakuovat nebo vzdát. Anebo by se Putin mohl rozhodnout, že stažení je lepší než vyhnání z Krymu.
Může se také stát, že se Ukrajinci nedostanou do dělostřeleckého dosahu zásobovacích linií dřív, než útočné operace zpomalí nebo zastaví zimní deště a vyčerpání. Na jaře se sice zas obnoví, ale přerušit zásobovací trasy nebude snadné, protože tam jezdí i civilní doprava.
Text pokračuje pod online reportáží.
Rusové se jen tak nedají
Stažení Rusů z Chersonu bylo politické rozhodnutí, Krym je něco jiného. Většina Rusů je přesvědčena, že jim poloostrov patří, a záleží jim na něm víc než na ostatních částech Ukrajiny. Panují proto obavy z ruské eskalace.
V Kyjevě jsou i ti, kteří se ptají, jestli je opětovné dobytí Krymu moudré a praktické. I když pomineme, co všechno může Putin udělat, aby ztrátu odvrátil, bylo by nejspíš obtížné integrovat místní. Přestože se na Ukrajině mluví o usmíření, někteří její představitelé jsou nekompromisní.
Člun a tři vodní skútry. Rusko mělo překazit pokus o ukrajinské vylodění na Krymu
Číst článek
Podoljak například mluví o nutnosti „vymýtit všechno ruské“, od jazyka až po kulturu, a tvrdí, že opětovná integrace obyvatel nepůjde dělat „s úsměvem“.
Dvanáctibodový plán, který pro Krym navrhl tajemník Rady pro národní bezpečnost a obranu Oleksij Danilov, navrhuje přejmenovat Sevastopol, anulovat všechny provedené převody majetku a dokonce odebrat volební právo některým obyvatelům.
Někteří lidé z Krymu nepochybně zmizí, včetně většiny zhruba 1 až 1,5 milionu kolonistů, kteří se tam přestěhovali po roce 2014. Jenže čím víc lidí odejde, tím těžší bude udržet v chodu státní správu a služby.
Podle plánů má být na Krym převedeno 50 tisíc státních zaměstnanců a 9 tisíc policistů z Ukrajiny. To by však způsobilo problémy na Ukrajině i na Krymu: lidé by se dosazenou vládou mohli cítit víc porobeni než osvobozeni. Moskva by zřejmě podněcovala neshody, šířila dezinformace a organizovala provokace.
Kyjev teď neústupně trvá na tom, že o Krymu jednat nebude. Je pravda, že změna ukrajinských hranic by vyžadovala změnu ústavy. Na druhé straně pokračující neomezená vláda Ruska nad poloostrovem by byla odměnou za agresi i trvalou hrozbou pro Ukrajinu a její životně důležitý obchod přes Černé moře, shrnuje problémy opětovného dobytí Krymu Mark Galeotti.
Celý Svět ve 20 minutách si poslechněte v audiu výše.