Do vedoucí role nové „koalice zodpovědných“ evropských států, které chtějí investovat do obrany své i ukrajinské, se nominovali francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer. Na starém kontinentu ale nejsou jediní s ambicemi Evropu vést.

Silné slovo bude chtít jistě mít i budoucí německý kancléř Friedrich Merz, který zároveň zdůrazňuje nutnost zapojení Polska jakožto klíčové východoevropské země vedené zkušeným evropským politikem Donaldem Tuskem. K tomu by za celou Evropskou unii mohla mluvit šéfka její Komise Ursula von der Leyenová.

Klíčovou se ale nakonec může stát italská premiérka Giorgia Meloniová. Zejména díky její unikátní pozici, kdy je silně pro Trumpa i pro Ukrajinu.

Po roztržce mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se Meloniová zatím drží zpátky a žádných třaskavých výroků se nedopouští. „Každé rozdělení Západu nás všechny oslabuje a vyhovuje těm, kdo by chtěli vidět úpadek naší civilizace,“ podotkla například.

Sama se už delší dobu pasuje do role „mostu“ mezi Evropou a USA. Říká, že Trump pro Evropu není nepřítelem a je třeba k němu zaujmout pragmatický přístup.

„Když je Trump zpět, Meloniové (a Itálii) by její protrumpovské a proukrajinské postoje mohly poskytnout určitou páku v transatlantických vztazích a skutečně pomoci postavit jakýsi most mezi USA a skeptičtějšími evropskými partnery,“ domnívá se politolog z Terstské univerzity Mattia Zulianello.

„Nahrává tomu její ideologická kompatibilita s Trumpem, ale její skutečný vliv bude záležet na tom, jak se jí bude dařit v tomto choulostivém prostředí manévrovat,“ doplňuje.

Trvalá podpora Ukrajiny

Na konci února navštívila Meloniová konzervativní konferenci CPAC ve Washingtonu, kde vystoupila přes telemost. Ve svém projevu podpořila Trumpa i jeho viceprezidenta J. D. Vance, obhajovala jejich protievropskou rétoriku a prohlásila, že USA se k Evropě neotočí zády.

Zároveň ale na akci plné protiukrajinsky zaměřených řečníků označila Ukrajince za „hrdý národ“, který se v boji za svobodu brání „brutálnímu agresorovi“. Zdůraznila i potřebu míru, který bude spravedlivý a trvalý, pro což vyžaduje zapojení USA i Evropy.

Meloniová dlouhodobě podporuje západní protiruské sankce a vojenskou pomoc Ukrajině. Loni na podzim Zelenskému slíbila, že Itálie od podpory Ukrajiny „nikdy neustoupí“.

Pravý test jejích postojů ale nastane, až začne být její pozice podporovatelky Trumpa i Ukrajiny jen těžko udržitelná. Například v konfrontaci s americkými cly na dovoz evropských produktů.

„Nakonec se svým stylem argumentace, že Trump není tak špatný a můžeme s ním mluvit, narazí. Cla mohou mít na ekonomiku značný dopad a evropské hospodářství, italské nevyjímaje, není nijak zářné,“ domnívá se Daniele Albertazzi z University of Surrey.

‚Fantastická žena‘

Trump dal už celkem jasně najevo, že Evropskou unii vidí jako konkurenta USA, takže se jeho administrativa bude soustředit na bilaterální vztahy s jednotlivými evropskými zeměmi, často založené na vzájemném porozumění s jejich představiteli, typicky s maďarským premiérem Viktorem Orbánem nebo právě s Meloniovou.

Trumpa v jeho floridském sídle navštívila italská premiérka v lednu ještě před inaugurací. Řešili spolu propuštění italské novinářky Cecilie Salové z íránského vězení.

„Je to velmi vzrušující. Jsem tu s fantastickou ženou, italskou premiérkou,“ řekl Trump ve svém sídle v Mar-a-Lago. „Opravdu vzala Evropu útokem,“ prohlásil.

20. ledna poté navštívila i Trumpovu inauguraci. Pozvánku dostala jakožto jediná evropská premiérka.

Muskova oblíbenkyně

Ne všichni v táboře MAGA jsou ale z Meloniové nadšení. Někdejší Trumpův poradce a ideolog Steve Bannon na ni i v italském tisku před časem tvrdě zaútočil. V rozhovoru s deníkem Corriere Della Sera ji označil za „levičáka maskovaného jako populistu“ a zkritizoval ji za její podporu Ukrajiny.

Za skutečný „Trumpův most do Evropy“ pak označil Marine Le Penovou ve Francii, Nigela Farage ve Spojeném království a maďarského premiéra Viktora Orbána.

Italská premiérka má ale náklonnost člověka, který je dnes Trumpovi daleko bližší než Bannon – nejbohatšího muže světa a prezidentova poradce Elona Muska.

S ním se Meloniová čas od času setkává už od svého nástupu do premiérské funkce a už jej i označila za génia. „Problémem je, když bohaté osoby používají své prostředky pro financování stran a politických představitelů, aby ovlivnily politická rozhodnutí. To Elon Musk nedělá, dělá to George Soros,“ uvedla dokonce v lednu Meloniová.

Musk na oplátku podporuje její migrační politiku spočívající ve výstavbě detenčních center v Albánii a kritizuje italské soudy, které tento způsob již mnohokrát označily za protiprávní.

Firma SpaceX nejbohatšího muže světa zároveň s italskou vládou jedná o zakázce v hodnotě 1,5 miliardy eur na poskytování šifrované komunikace mezi Římem a italskými diplomatickými a vojenskými misemi v zahraničí.

Vlivný server Politico ji pro její konexe koncem loňského roku jmenoval nejmocnější evropskou osobností.

„Komu zavoláte, když chcete mluvit s Evropou? Pokud jste Elon Musk, nejbohatší muž světa a klíčový poradce zvoleného prezidenta Spojených států Donalda Trumpa, tak vytočíte číslo Giorgii Meloniové,“ napsal bruselský web.

V reakci na svou první příčku Meloniová zacitovala Spider-Mana: „S velkou mocí přichází i velká odpovědnost.“

Krajně pravicová osa?

Meloniová se snaží plnit roli „mostu“ i na evropské úrovni, kdy udržuje dobré vztahy jak s částí největší europarlamentní frakce Evropské lidové strany, tak i se solitéry a potížisty typu Viktora Orbána.

„Došlo jí, že pokud si chce v unijních otázkách udržet skutečný vliv a neskončit vedle Viktora Orbána na samotce, nemůže sedět v koutě a kritizovat všechno a všechny, nýbrž musí zaujmout konstruktivní přístup,“ popsal před časem pro iROZHLAS.cz člen římského Institutu mezinárodních vztahů Luca Barana.

Španělský premiér Pedro Sánchez z evropské frakce socialistů zase nazval spojenectví Trumpa a Muska s Meloniovou a dalšími „krajně pravicovou osou“, proti které chce bojovat.

K tomu, aby se výrazněji věnovala zahraniční politice, jí pomáhá i unikátní pozice na domácím poli. Tam má Meloniová klid, od parlamentních voleb 2022 podpora jejích Bratrů Itálie mírně roste, dosahuje zhruba 30procentní podpory a její koaliční partneři, krajně pravicová Liga Mattea Salviniho a středopravicová partaj Forza Italia stále ještě těžící z odkazu zesnulého Silvia Berlusconiho, také nijak neslábnou.

Jakub Grim Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít