Tisk: Co bude v Izraeli bez Šarona?
Izraelské deníky rozebírají možný vývoj v zemi vzhledem ke zdravotnímu stavu Ariela Šarona. V německé koalici se rozhořel očekávaný spor o atomové elektrárny. Jedenáctý americký stát legalizoval užívání marihuany k léčebným účelům.
Až do včerejšího večera vypadalo všechno jinak, píše dnes izraelský deník The Jeruzalem Post. Izraelský premiér Šaron přestál menší srdeční kolaps v prosinci loňského roku, stejně jako obvinění jeho syna z podvodu a v neposlední řadě také obvinění z úplatků, které proti němu bylo vzneseno. Vůdci opozičních izraelských stran nedokázali zabránit vzrůstající popularitě jeho nové strany Kadima.
S tím vším je teď konec. I kdyby se premiér Šaron z vážné mrtvice zcela zotavil, v žádném případě nebude schopen vykonávat v následujících měsících funkci izraelského premiéra. Aktivní účast předvolební kampani je také naprosto vyloučena.
Všichni mu přejeme, aby se uzdravil a aby se mu dařilo co nejlépe. Co s ním teď ale bude? Pokud jde o blížící se volby, které se musí konat v plánovaném termínu, zůstane premiér Šaron z politického života vyřazen.
Otázkou také zůstává, jestli bez něj má jeho nová izraelská politická strana Kadima nějakou budoucnost. Do strany po jeho vzoru vstoupilo velké množství významných politiků a známých osobností. Bez Šarona ale ve straně mohou brzy vypuknout tahanice o post předsedy.
Šaronovy premiérské pravomoci byly v souladu se zákonem přeneseny na ministra financí. Tohoto neoblíbeného politika si ale jako volebního vůdce přeje jen opravdu málo členů Kadimy. Více než třetina voličů chtěla svůj hlas dát Kadimě z jediného důvodu. Chtěli, aby jejich zemi vedl Ariel Šaron. Co teď bude?, ptá se závěrem The Jeruzalem Post.
V německé velké koalici se rozhořel, chtělo by se říct, očekávaný spor o atomové elektrárny. Dosud vládnoucí sociální demokraté byli pro jejich uzavření, křesťanští demokraté by energii z jádra rádi využívali dál. Diskusi odstartovalo utažení kohoutků plynovodu do západní Evropy ze strany Ruska.
Pomyslnou rozbuškou se stala slova ministra hospodářství za CSU Glose, který na pozadí rusko-ukrajinské roztržky vyzval k tomu, aby se Německo znovu zamyslelo nad odmítavým postojem k jaderným elektrárnám. Státní tajemník na ministerstvu životního prostředí Müller v barvách sociální demokracie mu vzkázal, ať nevyvolává paniku.
V osmdesátých letech pod dojmem katastrof reaktorů na americkém Three-Mile-Islandu a hlavně Černobylu se pět evropských zemí, Německo, Rakousko, Itálie, Švédsko a Belgie, zavázalo zákony nevyužívat atomovou energii. Dnes zastávají tento postoj už jen Němci a Rakušané. V ostatních zemích se postoj veřejnosti většinou úplně obrátil.
Ve světě se teď staví 22 nových elektráren a stavba dalších dvaceti se plánuje. Kritici ale nechtějí o renesanci atomové energie ani slyšet. "Jen 31 zemí světa má jaderné elektrárny a neatomová je také polovina zemí Evropské unie," řekl deníku Die Welt jaderný fyzik Klaus Traube.
Rhode Island se stal jedenáctým americkým státem, který legalizoval užívání marihuany k léčebným účelům, píše americký deník The Seattle Times. Od rozhodnutí tamního Nejvyššího soudu z loňského června, podle kterého mohli být za užívání marihuany k léčebným účelům pacienti stíháni, je Rhode Island prvním státem, který marihuanu legalizoval.
Pacient, který trpí AIDS nebo rakovinou, nyní může pěstovat dvanáct rostlin marihuany nebo si může koupit sedmdesát jeden gram marihuany. Tito pacienti jsou ale povinni provést registraci, při které obdrží identifikační kartu, informuje list.
