Sinolog: Napadení Tchaj-wanu by otřáslo světovou ekonomikou. Ukrajina je oproti tomu přípravou

Peking s Moskvou si navzájem prokazatelně už mnoho let radí, jak nejlépe potlačit disent či jak šířit propagandu. Čína je ochotná Putinovi poskytnout podporu pro vyčištění ruského internetu od nežádoucího obsahu a za to chce Peking od Ruska pomoc s budováním pozitivního obrazu Číny a s potíráním hlasů kritických vůči čínskému režimu. Analýzu zveřejnil projekt Sinopsis, jehož zakladatelem a ředitelem je Martin Hála.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Rusko-čínská spolupráce se během ruské agrese na Ukrajině ještě prohloubila. „Čína významně přispívá k šíření základních ruských narativů hlavně v zemích třetího světa,“ říká Hála pro Český rozhlas Plus. Podle něj existuje kromě lidového narativu, kdy hrdinný ruský lid bojuje proti zlým fašistům, ještě jeden, elitnější, ve kterém Rusko bylo vyprovokováno k útoku ze strany NATO.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celou Osobnost Plus Barbory Tachecí

Jedním ze základů spolupráce mezi Ruskem a Čínou je kromě kontroly informačních kanálů snaha o kontrolu mezinárodního disentu.

„Když se podíváme na bilaterální dohody, které spolu země uzavřely v posledních letech, včetně olympijské deklarace, ve všech najdeme paragraf o společném postupu vůči barevným revolucím. Jejich společným zájmem je koordinovaně vystupovat vůči těmto emancipačním demokratizačním hnutím za svými hranicemi,“ vysvětluje sinolog.

O spolupráci zemí se dlouho spekulovalo. „Je to viditelné v jejich projevech. Neexistují však žádné veřejně dostupné dokumenty, které by něco takového dokládaly, protože koordinace zjevně probíhá za zavřenými dveřmi,“ říká Hála.

„Důkaz máme z roku 2021, kdy se podařilo skupině hackerů vniknout do některých ruských archivů a získat informace včetně zápisů z konkrétních koordinačních schůzek cenzurních orgánů obou zemí,“ dodává.

Peking zhodnotil rozhovory o Ukrajině. Podle Číny přispěly k ‚upevnění mezinárodního konsenzu‘

Číst článek

Pátá kolona 

Společnost CEFC dominovala česko-čínskému vztahu a spolupracovala s ní celá řada vrcholných českých představitelů.

„Pronikla do nejvyšších pater české politiky a potom za velmi dramatických okolností padla. Stále se však objevuje v některých mezinárodních skandálech,“ tvrdí Hála.

CEFC sehrála roli i v amerických volbách, kdy spolupracovala jak s republikány, tak s demokraty.

„Nebyla to otázka ideologie, ale příležitosti proniknout do politického systému. V afrických zemích tato čínská společnost podplácela některé africké prezidenty. V Česku působila přímo v prezidentské kanceláři prostřednictvím svého předsedy Jie Ťien-minga, který byl zmizen v roce 2018 a od té doby se neobjevil,“ vysvětluje.

Peking nabízí, že na tchajwanské souostroví Ťin-men postaví most. Může to být trojský kůň, varují kritici

Číst článek

Nejhorší, avšak poměrně reálný scénář je podle Hály napadení Tchaj-wanu.

„To by mělo celosvětově závažné důsledky. Ukrajinská krize by v porovnání s tím byla jakousi přípravou. Napadení by ovlivnilo bezpečnostní situaci na celém světě, protože by otevřelo Číně cestu do Tichého oceánu a jako důsledek by se navrátil poměr sil mezi Čínskou lidovou republikou a Spojenými státy,“ domnívá se.

„Zároveň by to otřáslo se světovou ekonomikou, jelikož na Tchaj-wanu sídlí velká část polovodičového průmyslu, který vyrábí nejpokročilejší čipy, jichž se zde produkuje asi 90 procent celkové celosvětové spotřeby,“ dává příklad expert.

Odradit Čínu od obsazení Tchaj-wanu by mohl kredibilní deterent, že by v případě krize nastala důrazná vojenská i hospodářská odezva. Partnerem země by při takovém konfliktu bylo zřejmě Rusko.

Poslechněte si celý pořad Osobnost Plus v audiozáznamu nahoře v článku. Moderuje Barbora Tachecí.

Barbora Tachecí, vsvo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme