10 let od začátku války zůstává situace v Sýrii zoufalá. ‚Bez pomoci by dnes řada lidí nepřežila,‘ říká expert
Stovky tisíc obětí, miliony lidí bez domova, zdevastovaná města a usmíření v nedohlednu. To způsobila deset let trvající válka v Sýrii, která vedla k jedné z nejvážnějších humanitárních krizí v novodobé historii a ovlivnila politiku v řadě zemí světa včetně Evropy. Přestože se už syrský konflikt nedostává na přední stránky médií, boje v menší míře dál probíhají, lidé trpí chudobou a výhled na lepší budoucnost stále nemají.
Když v polovině března roku 2011 vycházeli Syřané do ulic, věřili, že dokážou situaci v zemi změnit. Inspirováni tehdejšími revolucemi v arabském světě volali po svobodě, demokratických reformách a svržení vlády prezidenta Bašára Asada.
Přes křivdy a strach se jezídové vrací do Sindžáru. Život v táborech se kvůli covidu stává nesnesitelným
Číst článek
„Doufáme v mír a klid. Jediné, co lidé chtějí, je svoboda a důstojnost,“ řekl tehdy pro list The New York Times imám z jihozápadního města Dará, kterému se někdy říká „kolébka revoluce“. Míru a klidu se ale obyvatelé Sýrie následujících deset let nedočkali.
Z metropole Damašku a sunnitského města Dará se protesty brzy rozšířily do celé země a odstartovaly občanskou válku, která se proměnila v nekončící mezinárodní konflikt se stovkami tisíc obětí.
Podle odhadů OSN válku nepřežilo na 370 tisíc lidí a dalších 11 milionů Syřanů uteklo ze svých domovů. Asadově vládě se s pomocí Ruska a Íránu podařilo většinu syrského území dobýt zpět. V oblastech, které pod kontrolou nemá, se ale stále bojuje. Konflikt tak zůstává nevyřešen a obětí dál přibývá.
„Situace zůstává noční můrou… Jen těžko si lze představit rozsah devastace v Sýrii, její obyvatelé ale prožili jedny z největších zločinů, jakých byl svět v tomto století svědkem,“ upozornil minulý týden generální tajemník OSN António Guterres.
Syrská ekonomika v krizi
Deset let po začátku války zůstávají hlavními problémy obyvatel Sýrie probíhající boje a chudoba, ve které žije přes 80 procent lidí. Více než 12,4 milionu Syřanů nemá dostatek potravin a dalšímu 1,8 milionu toto riziko hrozí, přes deset milionů obyvatel navíc nemá běžný přístup k pitné vodě.
Syřané hladoví a protesty se opět probouzejí. Asadovy problémy přinášejí dilema i do spojenecké Moskvy
Číst článek
Obyvatelé válkou zdevastované země se navíc potýkají s klesající hodnotou syrské libry a rostoucí inflací, která se podepisuje i na enormním růstu cen potravin a základního zboží. Zdražují především věci, které je potřeba dovážet, což je velká většina. Zásadní problém představuje také stále větší nedostatek paliva a zvyšující se nezaměstnanost, která mezi mladými lidmi dosahuje dokonce 60 procent.
„Dá se říct, že velká část Syřanů by bez pomoci ze zahraničí – ať už jde o humanitární pomoc, nebo takzvané remitence, tedy peníze, které jim zasílají rodiny ze zahraničí – nepřežila. Pracovních příležitostí na pracovním trhu, který je zdevastovaný válkou, je naprosté minimum,“ říká pro iROZHLAS.cz Tomáš Kocian, ředitel blízkovýchodních programů neziskové organizace Člověk v tísni.
Růst cen potravin se podle něj pohybuje dokonce v řádu stovek procent. Záleží ale na tom, o jaký druh se jedná a jestli jde o zboží z domácí produkce, nebo z dovozu.
Děti bez budoucnosti
Po deseti letech války žije více než polovina původního 22milionového obyvatelstva mimo domovy, které museli kvůli zuřícím bojům opustit.
Humanitární pracovník: V Idlibu denně umírají civilisté, situace je šílená. Syrský režim je ale na koni
Číst článek
Necelých šest milionů Syřanů uprchlo do zahraničí – nejčastěji do sousedního Libanonu, Jordánska a Turecka, které hostí 93 procent syrských uprchlíků. Dalších zhruba 6,7 milionu Syřanů se nachází mimo své domovy uvnitř Sýrie, velká část z nich přitom dodnes žije v táborech pro vnitřně vysídlené.
„Velké množství lidí, zejména v severovýchodní části Sýrie, žije v táborech, protože místní kapacity nedostačují k tomu, aby se ubytovali v domech. V jiných místech je to zhruba půl na půl – jsou jak v táborech, tak v domech, ať už pronajatých, nebo zabraných,“ popisuje pracovník organizace Člověk v tísni, která v zemi pomáhá už od roku 2012.
Podporuje mimo jiné i vzdělávání dětí, které zůstává jedním z hlavních problémů současné Sýrie – mimo školní docházku se dodnes ocitají více než dva miliony dětí.
„Životní podmínky lidí v táboře jsou většinou tristní – nemají nic. Pro spoustu rodin tudíž není výuka dětí prioritou, protože zaprvé žijí pod velkým psychickým tlakem, zadruhé žijí v podmínkách tábora a zatřetí přicházejí o své domovy, o svou půdu,“ vysvětluje Ibtihal, která pracuje ve škole podporované Člověkem v tísni.
Ve škole, která vznikla v jednom ze syrských táborů pro vnitřně vysídlené, Ibtihal poskytuje mimo jiné i psychosociální podporu. Trauma války je ale jen těžko smazatelné. „Když jsem děti nechávala, aby namalovaly, cokoliv chtějí, malovaly přírodu nebo jak si spolu jiné děti hrají. Teď ale většina dětí maluje zbořené budovy, trosky a vojenské letouny, které střílí,“ popisuje.
Usmíření není na pořadu dne
Zatímco se obyvatelé snaží vyrovnat s chudobou a životem mimo domovy, boje v menší míře stále probíhají. Režim Bašára Asada dostal velkou část země zpět pod kontrolu, velký vliv zde ale mají regionální velmoci, především Rusko, Írán, Turecko nebo Saúdská Arábie.
Krok k usmíření Sýrie? Na tajné schůzce v Berlíně se sešli zástupci válkou znesvářených komunit, píše BBC
Číst článek
V oblastech, kde se aktuálně bojuje, nicméně nejde o soupeření velmocí. Střety probíhají hlavně mezi jednotlivými skupinkami a klany, například o získání kontroly nad důležitými trasami.
„Intenzita bojů je v současnosti malá. Dochází k občasnému bombardování a přestřelkám, a to zejména na severozápadě země. Tenze se objevují také na východě země a v řadě dalších míst, kde dochází k lokálním střetům,“ popisuje Kocian rozdrobenost bojůvek uvnitř Sýrie.
Po letech bojů, leteckých úderů a někdy i úmyslného ničení památek, které má na svědomí především samozvaný Islámský stát, zůstává země zdevastovaná. Rekonstrukce zničených budov a oprava infrastruktury ale postupuje jen velmi pomalu, nebo spíš neprobíhá vůbec. Poválečnou obnovu znemožňuje rozdělení země, a především skutečnost, že boje stále pokračují.
„I když není tak intenzivní, konflikt stále probíhá, na obnovu se tedy příliš nemyslí. Jsou části Sýrie, kde se do obnovy infrastruktury částečně investuje, ale jde spíš o nutné opravy než nějaký velký investiční boom. Světová banka odhaduje škody v řádu vyšších stovek miliard dolarů a země se z toho bude vzpamatovávat ještě hodně dlouho,“ tvrdí Kocian.
Ještě mnohem déle ale bude trvat národní usmíření. Zabíjení a další zvěrstva páchaná během války mají lidé stále v živé paměti, nedůvěra lidí nejen vůči režimu Bašára Asada je obrovská a země zůstává hluboce rozdělená.
„Sýrie zůstane rozdělená ještě dlouho, ať už na politické, etnické, či religiózní bázi. Usmíření tedy momentálně není na pořadu dne a obávám se, že bude trvat mnoho desítek let, ne-li generací,“ uzavírá humanitární pracovník.
