Studená sprcha pro korsické nacionalisty. Macron odmítl větší autonomii ostrova
Francouzský prezident Emmanuel Macron ve středu jednoznačně odmítl ambice korsických nacionalistů na větší autonomii ostrova. V druhý den návštěvy Korsiky, kterou od posledních místních voleb ovládají místní nacionalisté, prezident obhajoval právo francouzského státu zasahovat do všech důležitých činností ostrova, stejně jako kteréhokoli jiného francouzského regionu. Macron pouze připustil, že by Korsika měla být zmíněna ve francouzské ústavě.
Jak by to mělo vypadat, by ale bylo předmětem dalšího jednání. Prezident přitom upozornil, že by se tím měla jen stvrdit příslušnost k Francouzské republice.
Korsičtina na úrovni francouzštiny nebude
Podle webu deníku Le Parisien ve svém středečním projevu Macron „poléval studenou sprchou naděje nacionalistů jednu za druhou“. Patří mezi ně větší pravomoci pro místní samosprávu a oficiální zrovnoprávnění korsičtiny s francouzštinou, což se mělo projevit například vznikem dvojjazyčných úředních dokumentů.
„Korsika je v lůnu (Francouzské) republiky a v něm má budovat svou budoucnost,“ prohlásil Macron, podle kterého se tím nebrání brát v potaz jednotlivá specifika regionu. Korsičtina je podle něj uznávána v rámci kulturní identity ostrova.
„První úlohou státu je zajistit bezpečnost Korsiky,“ zdůraznil mimo jiné Macron během svého zhruba hodinového vystoupení, které jinak zaměřil hlavně na posílení ekonomiky ostrova.
Daně půjdou do Paříže
Přitom odmítl další požadavek nacionalistů, že by daně vybrané na ostrově měly zůstat v pokladně korsického regionu. Upozornil, že by tím neměla Korsika morální nárok na dotace, jichž se jí dostává z centrálního rozpočtu díky vyšším příspěvkům bohatších regionů.
Macron rovněž vyloučil prosazení podmínky aspoň pětiletého trvalého pobytu na ostrově pro případ nákupu nemovitost. I když uznal, že v tak lukrativním letovisku čilé spekulace s nemovitostmi hodně zvyšují jejich ceny nad možnosti chudších místních obyvatel, upozornil, že by tím byla porušena francouzská ústava, ale i právo Evropské unie.
Korsika v posledním období po desetiletích násilností zažívá stabilitu. Vlnu násilí tam rozpoutala po svém vzniku v roce 1976 Korsická národně-osvobozenecká fronta (FLNC) a další organizace.
Terčem atentátů byly především objekty považované za symboly francouzské moci - kasárna či policejní stanice a domy lidí z kontinentální Francie. Jen samotná FLNC se přihlásila k zhruba 4500 atentátů. V roce 2014 se ale nacionalisté vzdali ozbrojeného boje a odevzdali zbraně.
