Státy podepíšou na Den Země pařížskou klimatickou dohodu
Zástupci více než 150 států dnes v New Yorku slavnostně podepíšou pařížskou klimatickou dohodu. OSN vybrala 22. duben záměrně, protože svět slaví Den Země. Cílem přelomové dohody je zastavit objem vypouštěného oxidu uhličitého. Planeta by se tak neměla oteplit o víc než 2 °C oproti dobám před průmyslovou revolucí.
Když šéf pařížské konference Laurent Fabius po maratonu tvrdých jednání oznámil, že dohoda je na světě, sál propukl v bouřlivý jásot. Pro mnohé to byl přelomový okamžik.
„Dohoda úplně mění pravidla hry. Říká, že se globální ekonomika v podstatě musí zbavit uhlíku. To je už nezvratitelné," vysvětluje mluvčí OSN pro klimatické změny Nick Nuttall, čím je pařížská dohoda výjimečná.
Státy podepíšou na Den Země pařížskou klimatickou dohodu. Téma pro Viktora Daňka
Ve druhé polovině 21. století by se měl svět podle OSN dostat do rovnováhy, kdy veškerý vyprodukovaný oxid uhličitý zase absorbují rostliny.
Ke klimatické dohodě se už také poprvé připojili i dva největší znečišťovatelé ovzduší - Čína a Spojené státy.
Americký prezident Barack Obama už dříve oznámil, že Spojené státy začnou spolu s Čínou naplňovat klimatickou dohodu ještě letos. Vyzval také ostatní státy, aby je následovaly. Prosadit změny ale není jednoduché.
„Reformy se snaží zastavit například američtí těžaři ropy. Někteří z nich se bohužel pokusili do veřejnosti zasít pochyby, jestli klimatické změny vůbec existují. Dobře si uvědomují, že jejich zisky jsou v ohrožení. Musí své podnikání ale změnit. Otázkou už není, jestli se uhlíku zbavíme, ale kdy se tak stane,“ vysvětluje americký klimatolog Ken Kimmell.
Nadějný posun a politická vůle vyvolávají opatrný optimismus. Odborníci ale varují, že podpis musejí následovat skutečně rezolutní opatření jednotlivých států, která by nejdéle do poloviny století přinesla obrat k energii z obnovitelných zdrojů.
Česko se k dohodě také připojí
Pařížskou dohodu podepíše za Českou republiku ministr životního prostředí Richard Brabec z hnutí ANO. Dokument poté musí ještě schválit Poslanecká sněmovna i Senát a podepsat prezident Miloš Zeman.
Pařížskou klimatickou dohodu podepíše za Česko ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Mluvila s ním zpravodajka Lenka Kabrhelová
„Je to zcela zásadní dohoda, opravdu průlomová. Nechci být zbytečně patetický, ale je to namístě. Poprvé se k té dohodě o omezení emisí CO2 připojili největší emitenti světa, což dříve nebylo. Jde především o Čínu, Spojené státy, Rusko a další země,“ upozorňuje Brabec.
Česko se už dříve zavázal snížit své emise oxidu uhličitého o 40 procent do roku 2030 oproti stavu na začátku 90. let. Klimatické změny dopadají i na Česko, a to především v podobě sucha.
„Projev sucha, tak dlouhodobého nedostatku vody spojeného s dlouhodobými periodami extrémně vysokých teplot, to jsou projevy globální klimatické změny na území České republiky,“ potvrzuje profesor Michale Marek z CzechGlobe, Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.
Pařížská klimatická dohoda předpokládá udržení globálního oteplování výrazně pod dvěma stupni Celsia a co největší přiblížení hodnotě 1,5 stupně. Každých pět let se navíc budou výsledky vyhodnocovat a případně se mohou i zpřísnit. Smlouva také vyčleňuje prostředky na pomoc v boji proti oteplování. Rozvinuté země budou v klimatickém boji finančně pomáhat rozvojovým. Každý rok by je měly podpořit dohromady částkou sto miliard dolarů.
Na dohodě, ve které by se svět zavázal ke snižování objemu vypouštěných skleníkových plynů, pracovali diplomaté 20 let. Mluvčí OSN pro klimatické změny Nuttall to ale považuje za tu ještě lehčí část.
„Skutečně těžká práce teprve začíná. Firmy dosud dávaly peníze hlavně do průmyslu, který ovzduší znečišťuje, teď ale začnou být investice do ropy a zemního plynu rizikové. Globální ekonomika se pomalu posouvá směrem k šetrnosti ke klimatu," popisuje Nick Nuttall.
Frances Seymourová z Centra pro globální rozvoj pak varuje, že změnit se musí také to, jak o klimatu přemýšlíme. Omezení emisí z fosilních paliv je podle ní jedním z mnoha kroků, které musejí přijít.
Dohodu formálně přijalo přes 190 států
Vyjednávání o klimatické dohodě v Paříži na přelomu listopadu a prosince nebyla jednoduchá. Diplomaté v Paříži intenzivně jednali dva týdny, ke shodě dospěli s jednodenním zpožděním. Čína i Spojené státy měly totiž do té doby ke klimatickým dohodám velmi rezervovaný postoj.
Předchozí Kjótský protokol Čína ani Spojené státy neratifikovaly. Právě Čína produkuje nejvíce skleníkových plynů, na druhém místě jsou Spojené státy. Ročně Čína vypustí 20krát tolik oxidu uhličitého jako veškerá mezinárodní letecká přeprava dohromady.
Na Čínu ale začalo znečišťování ovzduší tvrdě dopadat. Metropole Peking musela v prosinci kvůli smogu několikrát vyhlásit červený, tedy nejvyšší stupeň poplachu.
Postoj Spojených států se změnil po kandidatuře Ala Gora na amerického prezidenta a po zvolení Baracka Obamy, který považuje boj proti klimatickým změnám za jednu ze svých priorit.
Dohodu na klimatické konferenci v Paříži nakonec formálně přijalo více než 190 zemí světa. Svůj slib mohou stvrdit dnes v New Yorku, ostatní budou mít na podpis jeden rok. Omezit svou klimatickou stopu ale může každý.
