Státy G8 požadují svobodnější Sýrii a provedení reforem
Nově se rodící demokracie v arabských zemích dostanou štědrou podporu na budování nového zřízení a obnovu ekonomiky. To je jeden z výsledků právě skončeného summitu osmi nejvyspělejších zemí světa ve francouzské Normandii. Ze schůzky ale zazněla také tvrdá kritika syrského režimu a hrozba použitím sankcí.
Lídři osmi nejvyspělejších zemí včetně Ruska se shodli na poměrně tvrdé deklaraci, kterou přijali všichni společně. Požaduje se v ní například okamžité zastavení potlačování demonstrací lidí, kteří žádají svá lidská práva.
Píše se v ní také, že to, jak státní moc zasahuje proti lidem, kteří žádají své občanské svobody, je šokující. Lidé se dožadují svobody projevu a policie do nich přitom střílí.
Zvláštní zpravodaj na summitu G8 Pavel Novák mluví přímo z Deauville o závěrech schůzky ve Světě o třetí na Rádiu Česko.mp3
Ve společné deklaraci se žádá i propuštění všech politických vězňů v Sýrii. Státy G8 vyzývají prezidenta Bašára Asada k zásadním politickým a společenským reformám, protože jenom to podle nich může Sýrii zajistit bezpečnost a prosperitu.
Když syrský prezident nevyslyší tuto výzvu, je tam obsažená i hrozba nějakými dalšími kroky. Státy G8 říkají, že zváží další opatření, což může znamenat například to, že by mohly v Radě bezpečnosti OSN protlačit rezoluci, která by zmiňovala sankce světového společenství vůči syrskému režimu, což by mohlo znamenat i jeho budoucí izolaci.
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy po skončení summitu zdůraznil, že jde o společný text, pod který se podepsali všichni, dokonce i Rusko.
Bašár Asad musí konečně přejít od slov k činům, prohlásil po skončení summitu zemí skupiny G8 ruský prezident Dmitrij Medveděv. Podle něj ale nikdo na schůzce prosazení sankcí na úrovni Rady bezpečnosti OSN nenavrhoval.
Podpora pro Tunisko a Egypt bude značně štědrá – dosáhne částky 20 miliard dolarů. Další peníze přidají státy Perského zálivu jako jsou Saudská Arábie, Kuvajt nebo Katar, nebo nadnárodní organizace, například Evropská unie, a také mnohostranné bankovní půjčky. Dohromady by mělo na sever Afriky putovat kolem 40 miliard dolarů.
Egypt a Tunisko ale nedostanou pomoc jen takzvaně na dobré slovo. Například Evropská unie chce svou pomoc uvolňovat postupně, podle toho, jak budou obě země zavádět demokratické reformy.
