Doživotí za politické vraždy. Italský soud pošle do vězení 24 účastníků jihoamerických diktatur
Italský soud poslal v pondělí na doživotí do vězení 24 lidí za podíl na takzvaném plánu Cóndor, v jehož rámci některé režimy v Jižní Americe v 70. a 80. letech minulého století likvidovali své politické odpůrce. Mezi odsouzenými je i tehdejší peruánský prezident Francisco Morales Bermúdez. Informovala o tom agentura EFE. Až na jednoho obžalovaného byli všichni odsouzeni v nepřítomnosti, někteří během procesu, který začal v roce 2015, zemřeli.
Odvolací soud v Římě změnil verdikt soudu první instance z ledna 2017, který odsoudil na doživotí pouze osm z obžalovaných. V pondělí dostalo doživotí 24 bývalých vojáků a představitelů tehdejších režimů z Uruguaye, Bolívie, Chile a Peru. Tresty dostali za podíl na smrti dvou desítek Italů, kteří tehdy žili v Latinské Americe.
„Dnešní rozsudek není spravedlností jen pro mého manžela, ale i pro všechny zavražděné a unesené během plánu Cóndor,“ řekla v pondělí deníku The Guardian Aurora Meloniová, jejíž manžel Daniel Banfi byl unesen a zavražděn tajnou službou v Buenos Aires v roce 1974.
Korupce a praní špinavých peněz. Peruánský exprezident Kuczynski může zůstat ve vazbě až tři roky
Číst článek
Kromě peruánského exprezidenta Moralese byli v pondělí odsouzeni i bývalí prezident Bolívie Luis García Meza, který zemřel loni, či bývalý uruguayský ministr zahraničí Juan Carlos Blanco. Jako jediný z obžalovaných byl procesu přítomen bývalý uruguayský námořní důstojník Jorge Nestor Tróccoli, který utekl z Uruguaye v roce 2007 a od té doby žije v Itálii. Podle AP má nyní i italské občanství.
Mezi odsouzenými je 12 Uruguayců, z nichž většina už byla odsouzena za zločiny z doby diktatury soudy v této jihoamerické zemi. Po odpykání těchto trestů by mohli být vydáni do Itálie, vzhledem k jejich vysokému věku se tak ale zřejmě nestane. Někteří z těchto odsouzených si tresty odpykávají v Uruguayi v domácím vězení.
Lety smrti
Plán Cóndor podepsali v roce 1975 v Santiagu de Chile šéfové tajných služeb Chile, Argentiny, Bolívie, Uruguaye a Paraguaye. V rámci něj pak režimy těchto zemí pronásledovaly své politické odpůrce, odhaduje se, že takto zemřelo na 50 tisíc lidí, dalších asi 30 tisíc „zmizelo“ a asi 400 tisíc lidí skončilo ve vězení, kde byli mnozí mučeni.
Řada obětí přišla o život při takzvaných letech smrti, při nichž byly osoby nepohodlné režimu shazovány z letounů do moře. Za zločiny spáchané v rámci operace Cóndor, o níž se širší veřejnost dozvěděla až počátkem 90. let, padla již řada rozsudků v různých zemích Latinské Ameriky. Obviněn byl i někdejší chilský diktátor Augusto Pinochet, jehož stíhání ale chilský soud zastavil ze zdravotních důvodů. V roce 2006 Pinochet zemřel.
V Chile odsoudili bývalého armádního velitele, podílel se na zabíjení oponentů Pinocheta
Číst článek
V roce 2016 padly v Argentině první rozsudky, v nichž bylo prokázáno, že akce v rámci operace Cóndor byly koordinované více zeměmi. V tomto případu soud poslal do vězení 14 bývalých důstojníků na osm až 25 let, včetně bývalého argentinského diktátora Reynalda Bignoneho, který loni zemřel.
„Příbuzní obětí se dožadují spravedlnosti už několik dekád,“ uvedla Francesca Lessaová z latinskoamerického centra při Oxfordské univerzitě. „Koncem 90. let a začátkem nynějšího tisíciletí vládla v Jižní Americe v tomto směru beztrestnost, bývalí politici a důstojníci, kteří se na operaci Cóndor podíleli, měli imunity,“ dodala Lessaová.
