Slováky trápí nástup extremismu. Je podle nich stejně velký problém jako korupce
Nástup extremistů a rozšiřování jejich vlivu je velký problém, řeklo v průzkumu Institutu pro veřejné otázky 71 procent dotázaných Slováků. Za problém ho s jedinou výjimkou pokládají všechny voličské i věkové skupiny.
„V současnosti je extremismus stejně závažný problém jako korupce, brain drain (tzv. odliv mozků, pozn. red.), či menšiny. To před pár lety nebylo,“ popisuje pro iROZHLAS.cz jedna z autorek průzkumu, socioložka Oľga Gyárfášová.
Slovenská prokuratura navrhla zrušení kotlebovců. Strana je extremistická, píše soudu
Číst článek
Podotýká, že obavy z extremismu podle výzkumů trápí Slováky rovnoměrně napříč kraji, věkovými i vzdělanostními skupinami. Za velký a velice znepokojující problém považuje nástup extremistů a rozšiřování jejich vlivu 71 procent dotázaných, menší rozdíly se objevují až při bližším pohledu.
Jako větší problém ho například vidí věkové skupiny od 35 do 54 let (75 %) než ta nejmladší (68 %). Stejně tak lidí s vysokoškolským vzděláním trápí extremismus více (77 %) než lidi pouze s maturitou (71 %).
Extremismus? Hlavně násilí
Průzkum - provedený osobním dotazováním na vzorku 1025 Slováků - zároveň ukázal, že pod pojmem 'extremismus' si většina z nich představuje hlavně násílí.
„Pojem extremismus je sycen zejména třemi obsahy: násilím a agresivitou, která má často kolektivní charakter, dále netolerancí a nenávistí vůči nositelům blíže nedefinované jinakosti a rasismem, nacionalismem, xenofobií, přesvědčením o nadřaděnosti bílé rasy,“ vysvětluje Gyárfášová.
Tabulka ukazuje názory na nástup extremismu mezi voliči jednotlivých politických stran. Zdroj: Inštitút pre verejné otázky
Část respondentů ale existenci problému odmítla. „Žádný extremismus zde není, média lžou. Extremismus na Slovensku není, je to jenom výmysl politiků,“ znějí odpovědi některých z nich.
Jak je to v Česku?
Obdobné sociologické šetření v Česku v posledních letech neproběhlo. V roce 2015 se nicméně Centrum pro výzkum veřejného mínění veřejnosti dotázalo, za jak velkou hrozbu považuje vybrané skupiny. Ukázalo se, že 29 procent Čechů považuje za velkou hrozbu krajně pravicové skupiny, pro 26 procent to byly krajně levicové skupiny. Podle většiny dotázaných, ale extremistické skupiny v Česku představují jenom malou nebo žádnou hrozbu.
Jediný výrazný rozdíl, který průzkum objevil, je mezi voliči jednotlivých stran. Zatímco 84 procent voličů vládnoucí strany Směr-SD považuje extremismus za velký problém, radikálně pravicová Lidová strana Naše Slovensko, již vede Marian Kotleba, k sobě láká voliče s opačným názorem - 56 procent z nich je přesvědčeno, že extremismus problémem není.
Rázné odmítnutí extremistů v průzkumu podle sociologů ale ještě nemusí znamenat změnu volebního chování. Problémem je podle nich skrytý extremismus, tedy extremistické názory u stran středního proudu v otázkách migrace nebo menšin.
„Deklarativní odmítnutí extremismu a vyslovení obav z jeho nástupu ještě nedělají voliče spolehlivě imunními vůči jeho zvodům. A to i proto, že často jde ruka v ruce s vábivým populismem,“ myslí si Gyárfášová.
