Šetření britské vlády se zřejmě dotkne i BBC
Úsporná opatření britské vlády možná dopadnou i na BBC. Ministerstvo zahraničí už upozornilo stanici BBC World Service, že vzhledem ke škrtům možná bude muset omezit vysílání do několika zemí, včetně Barmy. Informuje o tom britský deník Guardian. Případný odchod BBC z Barmy kritizují mnozí ochránci lidských práv. Guardian v této souvislosti připomíná situaci před čtyřmi lety, kdy BBC WS uzavřela několik evropských redakcí, a to včetně české.
BBC teď o těch úsporných opatřeních jedná se zástupci vlády, jasněji by mělo být 20. října, kdy má ministr financí George Osborne nastínit rozsah vládních škrtů. Podle spekulací médií čekají BBC WS zcela bezprecedentní škrty ve výši 25 procent současného rozpočtu, což je částka, která v podstatě kopíruje plánované úspory napříč jednotlivými vládními úřady na Whitehallu. Rovněž jde o objem peněz, o který by měly poklesnout jejich rozpočty během příštích pěti let.
V absolutních číslech by to znamenalo redukci v hodnotě 70 miliónů liber, což by zasadilo devastující ránu pro jazykové verze BBC WS s tím, že by jejich počet musel dále klesat.
Škrty britské vlády zřejmě ovlivní i vysílání BBC. Téma pro spolupracovníka ČRo ve Velké Británii Ivana Kytku.
BBC WS má nicméně rovněž velice zdatné lobbisty a není vyloučené, že článek v Guardianu je součástí prvního výstřelu v bitvě o veřejné mínění, které by mělo donutit vládu a ministerstvo zahraničí, aby škrty byly co nejnižší a přijatelné.
Je otázkou, k jakému konkrétnímu rušení redakcí by došlo. Faktory, které hrají svou roli, je řada. Jedním z nich jsou náklady na hodinu vysílání, respektive jejich kombinace s počtem posluchačů.
Barmská redakce, ale také například ruská jsou jedny z nejdražších na provoz a přístup k vysílání BBC WS je do jisté míry limitován počtem vysílačů. V případě Ruské federace i tím, že lidé nemají o vysílání zdaleka takový zájem jako v době studené války před 20 a více lety. Do hry navíc vstupují strategické zájmy ministerstva zahraničí a snaha spoluvytvářet příznivý obraz v zahraničí.
Pokud jde o vysílání pro Barmu, může být tento článek v Guardianu skutečně součástí lobbistického tlaku, aby zůstala redakce zachována.
Pragmatismus na úkor lidských práv
Případné uzavření barmské redakce kritizují ochránci lidských práv. Jejich námitky ale momentálně nemají příliš velkou váhu. Za zmínku stojí, že William Hague už oznámil, že britská vláda přestane kompilovat a zveřejňovat každoroční zprávu o stavu lidských práv v jednotlivých zemích světa, což považuje za plýtvání penězi. Z jeho projevů je navíc zřejmé, že pragmatismus koaliční vlády dává přednost úspěšnému rozvoji obchodních vztahů například s Čínou nebo i Ruskem před důsledným monitorováním stavu lidských práv, neřku-li jeho otevřenou kritikou.
Otázkou je, zda takový přístup není příliš krátkozraký a zda nepoškodí ty, kterým jde třeba právě v Číně nebo Rusku o univerzální hodnoty civilizované společnosti, bez kterých nelze budovat ani korektní a předvídatelné obchodní vztahy.
BBC WS už koneckonců před čtyřmi lety zrušila redakce v osmi zemích střední a východní Evropy, včetně české redakce. Společnost tehdy tvrdila, že potřebuje peníze na nové blízkovýchodní redakce a televizní vysílání v perštině. Nezrušila ale všechny postsovětské redakce, zachovala například některé středoasijské, vysílání do Ruska či v ruštině bylo a zůstává jednou z priorit, zejména pak vzhledem k napětí v britsko-ruských vztazích po londýnské vraždě Alexandra Litviněnka v roce 2006.
Ani teď zřejmě nebude mít BBC WS odvahu sáhnout na vysílání v ruštině, ale například osud vysílání v ukrajinštině je značně nejistý.
Periodické škrty
Už před čtyřmi lety byla BBC WS nucena šetřit v průměru dvě, tři procenta ročně. Zmíněné finanční tlaky přicházejí současně se změnou důrazu na strategii v britské zahraniční politice a nelze vyloučit, že na konci současného volebního období bude mít BBC WS polovinu jazykových verzí a zůstanou zachovány hlavně vysílání pro Blízký a Střední východ, Indii a pak velké světové jazyky jako španělština, ruština, mandarinština.
Od svého vzniku je BBC WS financována z rozpočtu ministerstva zahraničí. Fiskálně je tedy závislá na aktuální ekonomické a politické situaci.
