Šéfové české a americké diplomacie budou jednat o protiraketové obraně
Hlavním bodem dnešního jednání ministra zahraničí Karla Schwarzenberga s šéfkou americké diplomacie Condoleezzou Riceovou ve Washingtonu je společný postup na schůzce šéfů diplomacií zemí Severoatlantické aliance v Oslu. Česká a americká diplomacie si sladí hlavně otázky budování systému protiraketové obrany v Evropě.
Ministr Schwarzenberg před jednáním s Condoleezzou Riceovou potvrdil, že Česko má zájem na tom, aby se protiraketová obrana ve Střední Evropě budovala v koordinaci se Severoatlantickou aliancí.
"Domluvíme se o reakcích různých evropských států v NATO. Pro mne je velice důležitá záležitost, jak to co nejvíce začlenit do NATA a tak dále," řekl Karel Schwarzenberg Českému rozhlasu.
Zdůraznil také, že souhlasí s nutnosti zabezpečit Evropu před balistickými raketami. Ministr Schwarzenberg ovšem hodlá při jednání ve Washingtonu uplatnit všechny české požadavky. "Ten program je v zásadě dobrý, ale samozřejmě nemůže americká strana očekávat, že se vším, co si přeje, budeme souhlasit. Musí si také zvyknout, že se mnou bude mít tvrdá jednání," prohlásil s úsměvem v hlase ministr.
NATO s případným radarem souhlasí
Severoatlantická aliance nemá problém s případným americkým radarem v Česku a protiraketovou základnou v Polsku. Takový je podle českých vyjednavačů závěr včerejšího jednání Severoatlantické aliance o americké protiraketové obraně.
Česko zastupoval náměstek ministra zahraničí Tomáš Pojar: "Nebyla tam žádná kritika a spousta zemí se na to dává velmi pozitivně právě tím způsobem, že se celá ta alianční debata dostane kousek dál - a tedy že se přiblížíme k nějakému řešení, že bude i evropský prostor chráněn protti raketám nejrůznějších doletů a nejrůznějších typů."
Rusové zpochybňují oficiálně užitečnost a účinnost amerického protiraketového systému. Velvyslanec při NATO Konstantin Tockij ale po jednání na toto téma zmínil zřejmě hlavní důvod ruských obav: "Nemůžeme tak lehko přejít skutečnost, že se v Evropě poprvé od skončení studené války začíná objevovat nový strategický prvek," uvedl ruský velvyslanec. K žádnému návratu ke studené válce a konfrontaci podle něj dojít nemůže a nesmí.
Česká společnost zůstává rozdělena
Proti případnému americkému radaru v Česku se už konalo několik demonstrací, organizovaných iniciativou NE základnám. Naopak s americkými plány v Evropě souhlasí iniciativa nazvaná Pro základnu, jejíž petici už také podepsalo několik tisíc lidí.
O případném umístění amerického radaru ve vojenském prostoru Jince na Příbramsku rozhodne český parlament za rok. Zatím je sněmovna rozdělená. Komunisté a sociální demokraté zařízení odmítají. Občanští a křesťanští demokraté podporují. Zelení podmiňují souhlas tím, že radar bude součástí obrany NATO. To by byl důležitý argument i pro ČSSD, která ale trvá na referendu.
