Šéf ruských vyšetřovatelů Bastrykin čelí kritice kvůli pobytu a podnikání v Česku
Hlavní ruský vyšetřovatel Alexandr Bastrykin je terčem kritiky kvůli někdejšímu podnikání a pobytu v Česku. Na to, že jeden z nejvýše postavených ruských úředníků v rozporu s ruským zákonem až donedávna vlastnil firmu v České republice, upozornil opoziční politik Alexej Navalnyj.
V ruském parlamentu už padla žádost, aby předseda Vyšetřovacího výboru byl zbaven zvláštního právního statusu.
Ke zrušení právní „nedotknutelnosti“ šéfa ruských vyšetřovatelů vyzval poslanec a místopředseda bezpečnostního výboru Ruské dumy Alexandr Chinštejn.
V Rusku řeší ‚českou stopu‘v nejvyšších justičních místech. Podrobnosti od moskevské zpravodajky ČRo Lenky Kabrhelové. Hovořili jsme i s bezpečnostním poradcem Andorem Šándorem.
I on před čtyřmi roky upozorňoval na to, že tehdejší zástupce hlavního ruského prokurátora Bastrykin měl v Česku v rozporu s ruským zákonem vlastní podnikatelskou živnost.
S totožným odhalením přišel nyní lídr ruské opozice Alexej Navalnyj. Na svých internetových stránkách zveřejnil rozsáhlý materiál i s příslušnými dokumenty, které si vyžádal přímo v České republice.
Materiály mají potvrzovat, že šéf ruských vyšetřovatelů Alexandr Bastrykin v ČR po roce 2000 spoluvlastnil firmu, ve které měl působit i po roce 2001, kdy nastoupil do státní služby. A to je v rozporu s ruským zákonem.
Hlavní obvinění se ale týká možné špionáže. Právník Navalnyj upozorňuje na to, že Bastrykin, který v Rusku zastává vysokou funkci s přístupem k tajným informacím, získal v České republice – členské zemi NATO – povolení k dlouhodobému pobytu. A je přesvědčený, že zahraniční zpravodajské služby musely té situace využít.
Ze strany Alexeje Navalného padla ale i další obvinění. Tvrdí, že Bastrikyn prodal svůj podíl ve firmě teprve před čtyřmi lety a peníze v Rusku údajně nepřiznal a nezdanil. A existuje podle něj i podezření, že dokumenty, které dokládají prodej společnosti, jsou padělané.
O případu Alexandra Bastrykina mluvila na Radiožurnálu zpravodajka ČRo v Ruské federaci Lenka Kabrhelová. O bezpečnostních opatřeních mluvil i ředitel odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra Tomáš Haišman
Ruský Vyšetřovací výbor informace zatím odmítl komentovat. Jeho zástupci uvedli, že se vyjádří příští týden.
„Důležité je připomenout kontext, ve které se aféra odehrává. Před týdnem prezident Putin podepsal nový zákon, který používá přesně tuto terminologii. Nařizuje nevládním ruským organizacím, které čerpají finance ze zahraničí, aby se zaregistrovaly jako takzvaní ‚zahraniční agenti‘. V opačném případě jim hrozí vysoké pokuty, nebo dokonce i vězení,“ říká zpravodajka Českého rozhlasu v Rusku Lenka Kabrhelová a doplňuje:
„Alexej Navalnyj je také znám jako lídr tažení proti korupci a nezákonnému počínání vysokých ruských úředníků. Alexandra Bastrykina neviní jen ze špionství, ale i z neplacení daní, z padělání úředních listin, které měl ruský úředník předkládat i českým úřadům. A to už jsou vážná obvinění, tím spíše v Rusku, kde je důvěra vůči činovníkům mizivá. Alexej Navalnyj podal trestní oznámení i na českou policii.“
Byl agentem?
Bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby a bezpečnostní poradce Andor Šándor vyslovil na Rádiu Česko přesvědčení, že Bastrykin na českém území nepracoval ve prospěch ruské rozvědky.
„Takto vysoký funkcionář ruské strany by těžko byl aktivní v tom, že by sbíral informace, které by Rusko mohlo využít. To se mi zdá poměrně hodně nevěrohodné,“ uvedl.
Podle něj není příliš obvyklé, že vysoce postavený Rus, šéf Vyšetřovacího sboru, což je zhruba obdoba FBI, zkouší podnikat v zahraničí a má povolení k dlouhodobému pobytu. „Že u nás ruští občané podnikají poměrně ve velkém, je normální skutečnost. Ale aby vysoce postavený funkcionář ruské federace takto podnikal v České republice, mi přijde jako velmi výjimečný případ,“ řekl.
„Ještě to ale nemusí být tím motivem, pro který by zradil svoji zemi a začal spolupracovat s českými tajnými službami,“ dodal.
Jsou bezpečnostní opatření dostatečná?
Prověřování náležitostí, které jsou dokládány při udělování povolení k pobytu, se nyní zabývá odbor azylové a migrační politiky ministerstva vnitra.
„Velmi dobře při tom spolupracujeme s ministerstvem zahraničních věcí i s bezpečnostními složkami,“ říká ředitel odboru Tomáš Haišman.
Podle něj ale veškerá opatření při prověřování žádostí dostatečná nejsou. Ministerstvo proto bude požadovat legislativní změny.
„Základní problém je v tom, že náležitosti, které jsou dokládány, nejsou veřejnou listinou a jejich padělání je možné téměř bez jakéhokoli trestu. Dokázat někomu podvod v této souvislosti je poměrně složitá záležitost,“ vysvětluje Haišman.
Haišman připouští, že problémem je i časté účelové zakládání firem v České republice za účelem získání trvalého pobytu. Především u osob z evropského a asijského východu.
Povolení k pobytu Alexandra Bastrykina nicméně podle Haišmana vyřizovala cizinecká policie.
