Schwarzenberg bude jednat v USA o Afghánistánu i vzájemných vztazích
Právě dnes začíná ve Washingtonu návštěvu Spojených států šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg. V americké metropoli stráví dva dny a mimo jiné tam má jednat o Afghánistánu nebo dostavbě Temelína.
Američané chtějí víc vojáků v Afghánistánu. Žádají o to všechny spojence v NATO a Česká republika není výjimkou. Ministr Schwarzenberg má ve Washingtonu jednat o vzájemných vztazích a kromě Afghánistánu přijde na přetřes podle očekávání také dostavba Temelína: zakázka za stovky miliard korun, o kterou má mimo jiné zájem firma Westinghouse sídlící ve Spojených státech.
„Právě dostavba Temelína by podle diplomatů mohla být důležitým, ne-li stěžejním bodem vzájemné spolupráce, na kterém by se dalo dál stavět,“ řekl k tomu na Rádiu Česko washingtonský zpravodaj ČRo Vít Pohanka.
Zpravodaj ve Washingtonu Vít Pohanka shrnuje, o čem se bude při návštěvě ministra zahraničí Karla Schwarzenberga v USA mluvit.
Připomněl zároveň, že právě o dostavbě jihočeské jaderné elektrárny jednal už před necelými dvěma týdny stranou Valného shromáždění OSN v New Yorku ministr Schwarzenberg se svým ruským kolegou Sergejem Lavrovem. „Protože i Rusové o Temelín mají zájem. Takže firma Westinghouse má minimálně tuto konkurenci,“ dodal.
Skoro s jistotou se podle zpravodaje dá čekat, že na přetřes přijde i otázka velvyslance, kterého Spojené státy v Praze nemají už téměř dva roky. Minulý týden se v americkém senátu zadrhlo schválení už druhého kandidáta.
Dnes se má ministr Schwarzenberg setkat se zástupci různých organizací. Hlavní část jeho cesty ale přijde až zítra, kdy se setká s americkou ministryní zahraničí Hillary Clintonovou.
Americko-evropské vztahy
Amerika je podle mnohých názorů za prezidenta Obamy zahleděná sama do sebe. Podobný názor vyslovil také prezident Václav Klaus po své nedávné návštěvě Washingtonu.
„Pro Ameriku relevantním kontinentem nebo subkontinentem, o kterém nonstop mluví, je Čína. Evropa v podstatě není podstatná a zejména ekonomicky. Je to explicitní výrok,“ řekl svůj poznatek Klaus.
Zpravodaj ČRo ve Washingtonu Vít Pohanka hovořil na toto téma s Nidou Gelazisovou, která se věnuje evropské problematice v renomovaném Wilsonově mezinárodním centru. Podle ní Američané s Evropou dál spolupracovat chtějí, ale dost dobře nevědí, s kým vlastně mají mluvit.
„Do určité míry panuje ve Washingtonu frustrace s tím, že se Evropa, nebo spíš Evropská unie, sama nedokáže dohodnout. To neznamená, že by pro Spojené státy nebyla Evropa důležitá. Jde prostě o to, že teprve začíná budovat svou schopnost prosazovat jednotnou zahraniční politiku,“ uvedla.
Nejednotná Evropa
To je podle ní důvod, proč není Evropa vždycky prvním partnerem, kterého by Amerika oslovila. „Když to udělá, rozloží se dialog na mnoho dalších uvnitř Evropské unie a Spojené státy si mezitím najdou lepšího partnera někde jinde,“ vysvětlila.
Evropa se podle Gelazisové na jednu stranu chová jako celek, ale na stranu druhou si jednotlivé země ve Washingtonu žárlivě střeží vlastní zájmy. „Myslím, že s tím lidé formulující americkou zahraniční politiku hodně zápasí. Často se přesvědčuji o tom, jak málo se rozumí fungování Evropské unie a platí to jak o Washingtonu tak samotných členských zemích Unie,“ přiblížila.
„Boj mezi zastánci udržení svrchovanosti jednotlivých států a snahami o sjednocení evropské zahraniční politiky zdaleka neskončil a je to vidět i na příkladu České republiky. Ta debata pořád pokračuje a Washington ji sleduje a ne vždycky jí rozumí,“ dodala.
Na rozdíl od doby vlády republikána George Bushe už také nová politická reprezentace považuje studenou válku definitivně za věc historie. Nemá proto zvláštní vztah k postkomunistickým zemím a Rusko nepovažuje za potencionálního rivala.
„Došlo tady k posunu - studená válka znamenala, že Rusko je protivník. Současná vláda říká, že nemůže budovat zahraniční a bezpečnostní politiku na takové premise a proto znovunastartovala vztahy s Ruskem. Může to působit, že proto opouští postkomunistické země jako je Česká republika nebo Polsko, ale já si nemyslím, že by to byl její záměr,“ soudí Nida Gelazisová, expertka na východní Evropu a Evropskou unii z Wilsonova mezinárodního centra.
