Izrael ani Spojené státy nebudou mít z obnovených vztahů mezi Íránem a Saúdy radost, říká expert
Írán a Saúdská Arábie se dohodly na obnovení diplomatických vztahů, které přerušily v roce 2016. Země spolu jednají už od roku 2021. Dohoda byla uzavřena v Pekingu, který se na rozdíl od Izraele nebo Spojených států snaží mít dobré vztahy s oběma zeměmi, říká v rozhovoru pro iROZHLAS analytik Břetislav Tureček, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha.
Proč k dohodě mezi Saúdskou Arábií a Íránem došlo zrovna teď, když spolu jednají od roku 2021? A proč se spolu vůbec rozhodly jednat?
K tomuto přerušení vztahů došlo v roce 2016, kdy v lednu Saúdská Arábie popravila hromadně desítky lidí, mimo jiné vlivného šíitského klerika. To potom vedlo k útokům na saúdskoarabské diplomatické mise v Íránu. To samozřejmě zapříčinilo prudké zhoršení vztahů.
Saúdská Arábie a Írán obnoví diplomatické vztahy, které přerušily v roce 2016, tvrdí Teherán
Číst článek
Ačkoliv dlouhodobě vidíme tendenci vysvětlovat špatné saudsko-íránské vztahy tím, že Saúdská Arábie je sunnitská a Írán šíitský, tak ve skutečnosti jde spíše o geopolitickou než náboženskou rivalitu. V tuto chvíli se státy rozhodly tuto rivalitu ukončit, protože to ani jedné nic nepřináší.
Samozřejmě z toho nebudou mít radost ve Spojených státech a zejména v Izraeli, protože Izrael se dlouhodobě snažil obnovit nebo navázat lepší vztahy se Saúdskou Arábií a dalšími arabskými režimy, aby společně stály proti Íránu.
A teď Saúdská Arábie, od které si Izrael sliboval zlepšení vzájemných vztahů, najednou místo toho obnovuje plné diplomatické styky s Íránem.
Proč k dohodě došlo zrovna v Pekingu?
Mohlo to být i někde jinde. Začalo se jednat v Iráku, potom se to přesunulo do Ománu a zkrátka to musela být země, která se snaží být korektní a mít dobré vztahy s oběma těmito zeměmi. Nemusel to být zrovna Peking, mohla to být i jiná země.
Izrael podle Sýrie vyřadil z provozu civilní letiště u Aleppa. K útoku došlo brzy ráno
Číst článek
Ale bezpochyby to ukazuje, jakou váhu Čína má. Protože zatímco Spojené státy a Izrael se snažili rozpory mezi Saúdskou Arábií a Íránem když ne prohlubovat, tak alespoň využívat, Peking evidentně zvolil opačný přístup. To znamená, že se snaží mít dobré vztahy s oběma zeměmi a pomoci jim navzájem.
Jaký bude mít tato dohoda dopad na situaci v Sýrii a v Jemenu?
To si zatím netroufám říct. Ale umím si představit, že i tam se to projeví hledáním nějakých kompromisních řešení. To jsou věci, které obvykle nebývají zveřejňovány, ale určitě výsledkem takových dohod není jen to, že se otevřou ambasády.
Bezpochyby to může vést k tomu, že tyto takzvané proxy války (války podnícené mocností, která však sama o sobě není v konfliktu zapojena, pozn. red.) budou nějakým způsobem utlumeny. Utlumování může mít různé rozsahy, třeba že přestanou podporovat znepřátelené frakce, nebo se je budou snažit více držet na uzdě.
Co se změnilo ve vztazích Teheránu a Rijádu od roku 2016? Jak byste popsal vývoj, který spěl až k této dohodě?
Mělo to celou řadu peripetií, ale já se vrátím k té mé úvodní odpovědi. Viděli jsme, že Saúdská Arábie a Írán zkrátka usoudily, že je to zbytečně vyčerpává. Obě země mají jiné těžkosti, například hospodářské. Spolupráce má pro ně větší přínos než pokračování konfrontace.
