Je otázka, jak dlouho Rusko vydrží, jaké zásoby raket a munice má, říká analytik o náletech na Ukrajinu
Po celé Ukrajině se v úterý rozezněly poplašné sirény. Její území zasáhla vlna vzdušných útoků, údajně nejsilnější od začátku invaze. Bezpečnostní analytik Daniel Koštoval z pražského CEVRO Institutu, bývalý náměstek ministra obrany pro řízení sekce vyzbrojování a akvizic Radiožurnálu řekl, že jde o pokračování strategie, kterou přinesl generál Surovikin.
Lze na základě dostupných informací posoudit, co by Rusové mohli právě v tuto chvíli sledovat novým ostřelování ukrajinských cílů daleko za bojovými liniemi? Jde o další fázi snahy poškodit ukrajinskou infrastrukturu, anebo především o odvetu za osvobození strategicky významného města Cherson na jihu země?
Tak ono platí obé. Neřekl bych, že to je nové bombardování Ukrajiny. Je to pokračování strategie, kterou přinesl generál Surovikin.
Je to degradace ukrajinské infrastruktury a tím ten cíl je, řekl bych, trojí. Za prvé degradovat infrastrukturu a tudíž snižovat schopnost Ukrajiny podporovat a zásobovat svoji armádu, která bojuje proti agresorovi.
A zároveň je to nějakým způsobem psychologické působení na ukrajinské obyvatelstvo, aby nutilo svoji vládu, aby zastavila válku, začala s Ruskem jednat na základě podmínek, které jsou výhodné pro Rusko.
A v této souvislosti je třeba vnímat ten výrok ministra Lavrova, který v úterý vyjádřil jasnou nespokojenost Ruska s tím, že Ukrajina si klade podmínky pro jednání, které jsou pro Rusko nepřijatelné. Takže je to třeba vnímat v těchto souvislostech.
A myslíte si, že můžou údery tyto cíle naplnit?
Pokud budou pokračovat, a je otázka, jak dlouho je Rusko schopné vydržet, jaké zásoby raket, munice a nosičů má. Ale pokud by Rusko dokázalo pokračovat několik týdnů nebo dokonce měsíců, tak to samozřejmě může mít zásadní vliv.
Ruská strategie je teď zřejmě v udržení obranných linií a vyčerpání Západu a Ukrajiny, soudí analytik
Číst článek
Ukrajinský ministr energetiky Herman Haluščenko tvrdí, že útoky můžou mít dopad i na energetické systémy u některých ukrajinských sousedů. Mohla by Moskva sledovat i tento záměr?
Myslím si, že by to byl pouze vedlejší produkt. Rusko v tuto chvíli napíná veškeré své schopnosti a síly na to, aby dokázalo přinutit Ukrajinu k ukončení války podle zájmů a podmínek Moskvy.
Podle úterního sdělení ukrajinské armády se zdá, že ruská vojska se po ztrátě Chersonu a přesunu na levý břeh Dněpru, stahují dál na východ, opouštějí města podél břehu této řeky. Pokud se tento pohyb ruských jednotek potvrdí, jak si ho vyložit?
Pokud by se potvrdil, což bych byl osobně spíše překvapen, protože ten pozemní pás ke Krymu je pro Rusko velmi důležitý, ale pokud by se potvrdil, tak by to naznačovalo jakousi ochotu Ruska vyměnit Doněckou a Luhanskou oblast, kterou chce udržet, za to, že opustí pás podél moře.
Zbrojní nákupy
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterním videoprojevu ke státníkům na summitu nejvyspělejších zemí skupiny G20 mimo jiné požádal spojence o nové dodávky zbraní a munice. V úterý o této podpoře jednali unijní ministři obrany a německá ministryně sdělila, že její země bude na Slovensku opravovat zbraně nasazené na Ukrajině. Mají unijní státy stále kapacity na další podporu pro ukrajinskou armádu?
Unijní státy jistě kapacity mají, určité kapacity. To, co by nejenom Ukrajina, ale samotné státy EU potřebovaly, tak takovéto výrobní kapacity v tuto chvíli neexistují. Je potřeba se rychle zamýšlet nad tím, jak kapacity rozšířit i pro obranné zájmy samotných členských států EU.
Nicméně to, že se o podpoře Ukrajiny a jakémsi organizovanějším způsobu chování uvnitř EU hovoří už delší dobu, to je fakt. A musíme rozdělit dvě věci. Jednak je snaha pomoci Ukrajině, to znamená, na samotné Ukrajině je dneska i kvůli výpadkům elektřiny atd. výroba a oprava techniky skutečně velmi složitá, ne-li nemožná.
Proto je potřeba tuto výrobu a tyto opravárenské aktivity organizovat v přilehlých státech, jako je například Slovensko. To je jedna rovina aktivity.
Druhá rovina aktivity je, že členské státy EU, respektive NATO, poskytli ze svých arzenálů řadu techniky sovětské či ruské provenience, ale samozřejmě tuto techniku musí ve svých arzenálech nahradit.
To je další oblast, které se unijní ministři věnují a věnovali i v úterý, a to je koordinace nákupů do vlastních arzenálů.
Tam se uvažuje o tom, že by se změnila směrnice, která stanovuje pravidla pro zbrojní nákupy, a umožnilo by se, že pokud se domluví tři a více států, tak by mohly společným způsobem oslovit přímo jednu firmu a tím by se zrychlil proces nákupu, protože by odpadlo zdlouhavé organizování výběrových řízení.
Myslíte si, že tento plán je realistický? To, jak říká šéf unijní diplomacie Josep Borell, aby se členské státy sedmadvacítky opravdu daly dohromady a nekonkurovaly si při zbrojních nákupech. Protože pokud vím, tak hodně států si přece jenom pořád jede po vlastní linii.
Ta možnost, že by jednotlivé členské státy EU, respektive NATO, mohly postupovat samostatně, ta tady zůstane, ale vytvoří se motivace, aby se více vlád dohromady domluvilo a postupovalo rychleji.
To znamená, mohly by přímo oslovovat některé výrobce a zde zájem státu, aby toto bylo umožněno, roste. A roste z důvodu rychle zajistit obranyschopnost nás samotných, to znamená těch jednotlivých členských států.
Evropská unie spustila společnou misi pro výcvik až 15 000 Ukrajinců. Probíhat bude v Polsku i v Německu
Číst článek
Já si myslím, že pan Borell má pravdu v tom, že je tady šance.
Vlivný šéf ruské Bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev v úterý varoval, že Moskva považuje západní zbraně dodávané na Ukrajinu a zahraniční bojovníky na frontách za prioritní cíle ruských útoků. Potvrzují to zprávy z bojišť z uplynulých měsíců, nebo se dá očekávat, že Rusové se výrazněji zaměří na tento arzenál i s ohledem na svoje významné ztráty z posledních týdnů?
Rusové se na dodávky na Ukrajinu již zaměřují. To není nic nového. Zcela jistě část těch raket, které v úterý dopadly na Ukrajinu, byla věnována určitým shromaždištím těchto zbraní a místům, odkud se zbraně dodávají přímo do jednotek ukrajinské armády.
V minulosti již bylo zasaženo několik míst, která byla určena pro shromažďování a dodávání zbraní ze západu nebo ze zemí EU a NATO. Jistě v tom Rusko bude pokračovat.
Pro Rusko je to jeden ze způsobů, jak donutit Ukrajinu, to znamená, zamezit přísun zbraní, k tomu, aby začala být ochotna vyjednávat podle ruských podmínek.
