Spor Ruska a Nizozemska o údajné špiony se přiostřuje. Moskva předala velvyslankyni protestní nótu
Neshody mezi Ruskem a Nizozemskem kvůli vyhoštění čtyř údajných ruských špionů se přenesly na i diplomatickou půdu. Ruské ministerstvo zahraničí předalo nizozemské velvyslankyni v Moskvě protestní nótu. Vadí mu kampaň doprovázející celý případ, kterou považuje za protiruskou a dezinformační. Velvyslankyně ale řekla, že Nizozemsko nebude na svém území tolerovat porušování mezinárodního práva Ruskem.
Velvyslankyně Renée Jonesová-Bosová v pondělí v Moskvě řekla, že Nizozemsko bude chránit zájmy všech mezinárodních organizací, které se nacházejí na jeho území.
„Na schůzce jsem uvedla, že Nizozemsko je zodpovědné za mezinárodní organizace, které se nacházejí na jeho území, včetně OPCW. Dali jsme jasně najevo, že porušování mezinárodního práva musí přestat," citovala velvyslankyni ruská tisková agentura TASS.
Ruské ministerstvo zahraničí v pondělí předalo Jonesové-Bosové protestní nótu, v níž postup nizozemských činitelů označilo za provokace. Podobné akce jsou podle Moskvy kontraproduktivní a nenapravitelně poškozují dvoustranné vztahy, za což je Nizozemsko plně zodpovědné.
Organizace analyzovala vzorky Novičoku
Nizozemsko minulý týden uvedlo, že zmařilo pokus o kybernetický útok na Organizaci pro zákaz chemických zbraní (OPCW), jež sídlí v Haagu. Za dubnovým hackerským útokem podle Nizozemců stála ruská vojenská rozvědka GRU, jejíž čtyři údajní agenti byli po odhalení vyhoštěni.
‚Jsme lepší a lepší při obraně systémů.‘ NATO podpořilo Nizozemsko za odhalení kyberútoku
Číst článek
OPCW v době útoku analyzovala vzorky nervově paralytické látky Novičok, jež byla v březnu použita v jihoanglickém Salisbury při útoku na bývalého ruského agenta Sergeje Skripala a jeho dceru Juliji.
Ruští agenti byli rovněž obviněni, že se pokoušeli dostat také k informacím o sestřelení malajsijského dopravního letounu, v jehož troskách v létě 2014 zahynulo nad Ukrajinou mnoho Nizozemců.
Ruské ministerstvo zahraničí bezprostředně po oznámení Nizozemska o útoku na OPCW označilo obvinění za další zinscenovanou propagandistickou akcí, která vážně komplikuje dvoustranné vztahy a zavání špionománií.
Americké ministerstvo spravedlnosti pak ale rovněž oznámilo, že obvinilo z kybernetických útoků sedm pracovníků GRU, mezi nimiž jsou i čtyři muži vyhoštění z Nizozemska.
Ruští specialisté na rutinní služební cestě
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v pondělí v Moskvě prohlásil, že čtveřice ruských „specialistů“ přiletěla do Haagu na rutinní služební cestu.
Nizozemsko vypovědělo dva ruské agenty. Viní je, že plánovali špionáž laboratoře spojené s Novičokem
Číst článek
Technologie, které jim nizozemské úřady zabavily, měly podle prohlášení ruské diplomacie sloužit k testování informačního systému ruského velvyslanectví v Nizozemsku.
Moskva také upozornila, že nizozemské úřady nevznesly vůči čtyřem Rusům žádná obvinění právě proto, že účel jejich cesty byl Amsterodamu znám.
Údiv Moskva vyjádřila i nad tím, že po vyhoštění mužů, kteří do země přicestovali na diplomatický pas, nenásledovaly další běžné diplomatické postupy, jako například předvolání velvyslance nebo protesty ze strany nizozemských činitelů.
Radě organizace předsedá Česko
Posláním organizace je dosažení světa bez chemických zbraní. Výkonné radě Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) předsedá na rok od letošního 12. května Česká republika.
Roli předsedkyně druhého nejvýznamnějšího orgánu seskupení vykonává stálá představitelka Česka při OPCW Jana Reinišová. Úkolem předsedy je pomoci při hledání kompromisů mezi členskými státy.
Výkonná rada řídí činnost OPCW v průběhu roku. Tvoří jí státy zastupující jednotlivé světové regiony. Z nich je na rotačním principu vždy na rok volen předsedou velvyslanec jedné země z dané regionální skupiny.
Rada zasedá pravidelně třikrát až šestkrát do roka. V mezidobí mohou být v případě potřeby svolávána i zvláštní zasedání k projednání závažných aktuálních otázek - letos se na nich zabývala právě otravou Skripala a jeho dcery nebo chemickými útoky v Sýrii.
