„NSA zvolila hrubě obstrukční taktiku,“ prohlásil autor zákona o svobodném přístupu k informacím Oldřich Kužílek, když prostudoval rok a půl trvající komunikaci Radiožurnálu s Národní sportovní agenturou (NSA). Reportér poslal NSA postupně šest žádostí o vyúčtování dotace, kterou NSA dala Českému veslařskému svazu na pořádání mistrovství světa ve veslování v roce 2022. NSA žádosti odmítala a kompletní údaje dosud neposkytla.

„Odmítnutí žádostí bylo protiprávní, opřené o nesmyslné důvody, které zákon nepřipouští. NSA obstruovala při prodlužování lhůt anebo nečinnosti, kterou musel prolomit až nadřízený Úřad pro ochranu osobních údajů. Poté, co předseda NSA byl přinucen zrušit rozhodnutí svých podřízených, NSA protiprávně odmítla informace poskytnout s absurdním odůvodněním, že nad stejnými informacemi zároveň probíhá jiná kontrola,“ dodává Kužílek.

Podobně to vidí Kryštof Doležal, právník protikorupční organizace Transparency International. „V tomto případě je evidentní, že NSA se snažila informace neposkytnout. To se projevovalo neodůvodněnými průtahy v řízení, blokacemi a obstrukcemi. Navíc NSA využívala četné odkazy na neaktuální soudní rozhodnutí, spolu s nepříliš přesvědčivou právní argumentací,“ řekl Doležal.

Předseda NSA Ondřej Šebek oponuje: „Národní sportovní agentura poskytla požadovaná data a to nad rámec svých zákonných povinností, a ve snaze o maximální transparentnost sdělila prakticky veškeré informace,“ napsal. Právě Šebek řídil veslařský svaz v roce 2022, tedy v době, kdy dostal od NSA zmíněnou dotaci na pořádání šampionátu.

Vyúčtování? Nerozumíme

NSA byla zřízena právě proto, aby transparentně rozdělovala mezi sportovní organizace veřejné peníze a kontrolovala jejich správné využití. Každý rok jde o miliardy korun, loni skoro 7 miliard, letos téměř 8 miliard.

Radiožurnál se proto obrátil na NSA a požádal o vyúčtování, ze kterého je zřejmé, koho a za kolik si veslařský svaz za zmíněnou státní dotaci najal na dodání služeb a zboží. Žádost Radiožurnál poslal podle zákona o svobodném přístupu k informacím a poprvé to bylo v srpnu 2023.

NSA ji ale označila za nejasnou a vyzvala reportéra, aby ji upřesnil. Po upřesnění však agentura odmítla i druhou žádost s tím, že nebyla správně specifikovaná. Už to ale byla podle spoluautora informačního zákona Oldřicha Kužílka chyba.

„Odmítnutí žádosti bylo protiprávní, opřené o nesmyslné důvody, které zákon nepřipouští. NSA se pokoušela ‚nachytat‘ žadatele na ne zcela přesné identifikaci požadované informace, což je v příkrém rozporu s nálezy Ústavního soudu. Ten povinným subjektům již před pár lety přikázal, aby si třeba i neformálně se žadatelem vyjasnily ‚o co mu jde‘ a to mu bez zdržování poskytly,“ řekl Kužílek.

Obchodní tajemství

V prosinci 2023 poslal Radiožurnál další žádost. Už třetí. Zákonnou 15denní lhůtu na odpověď si NSA prodloužila o dalších 10 dnů a nakonec ji opět odmítla. Našla totiž další důvod. Obrátila se na veslařský svaz s dotazem, zda souhlasí, aby Radiožurnál údaje získal, nebo ne. Svaz odpověděl, že „zásadně nesouhlasí“, protože údaje – koho a za kolik si z veřejných peněz najal – považuje za „obchodní tajemství“. Dotační úřad převzal názor veslařů a žádost o informace zamítl.

„Takový způsob je nesprávný,“ reagoval právník protikorupční organizace Transparency International Kryštof Doležal. „NSA měla posoudit každou požadovanou informaci zvlášť a vysvětlit, nakolik nese znaky obchodního tajemství. Nikoli paušálně konstatovat, že se v požadovaném dokumentu nějaké obchodní tajemství vyskytuje, a proto ho nelze poskytnout,“ dodal Doležal.

Šebek rozhodoval o ‚své‘ akci

S odmítnutím třetí žádosti se Radiožurnál nesmířil a v lednu 2024 podal odvolání, takzvaný rozklad. Pravidla v NSA jsou taková, že o rozkladu rozhoduje její předseda. Tím je od prosince 2022 Ondřej Šebek, jenž ale před nástupem do NSA řídil právě veslařský svaz. A to i v době, kdy se uskutečnil veslařský šampionát v Račicích a kdy svaz přijal od NSA zmíněnou dotaci. Šebek tudíž rozhodoval o stížnosti, která se týkala „jeho“ akce.

Spoluautor informačního zákona Oldřich Kužílek se přesvědčený, že byl ve střetu zájmů. „Považuji za alarmující, že by o rozkladu proti takto hrubě nesprávnému odmítnutí žádosti měl rozhodnout ředitel NSA, který tak bude stát ve zřetelném střetu zájmů, když v době dané dotace stál v čele jejího příjemce,“ prohlásil Kužílek.

Radiožurnál se obrátil i na Šebka. Místo něj odpověděla mluvčí NSA Alena Panovská. „Předseda trvá na tom, že se o střet zájmů nejedná. Nedomnívá se, že by prosazoval jakékoliv své soukromé zájmy nad zájmy Národní sportovní agentury, případně že by činil takové kroky, které jsou v rozporu s legislativou,“ napsala Panovská. 

A doplnila, že Šebek je připravený rozhodnout tak, jak mu doporučí rozkladová komise. „Jeho předchozí profesní působení v Českém veslařském svazu nemohlo mít na výsledek řízení o rozkladu žádný vliv,“ dodala.

‚Lhůta? To slyším poprvé‘

Podle zákona měl Šebek patnáct dnů na to, aby o rozkladu rozhodl. Lhůta uplynula 14. února 2024. Jenže Šebek v této lhůtě nerozhodl. A neudělal to ani v březnu, dubnu, květnu… Když mu reportér Radiožurnálu na konci června 2024 říkal, že už čtyři měsíce porušuje zákon, Šebek reagoval překvapeně: „Myslíte, jo?“ A po upozornění, že na rozhodnutí měl patnáct dní, odpověděl opět zaskočeně. „To od vás slyším poprvé. To je pro mě nová informace, já mám nějaký právní odbor, který mi k tomu dává jiné stanovisko, než říkáte vy,“ dodal.

Jeho liknavost přitom kritizovaly i úřady. Mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá napsala, že tak dlouhé překročení zákonné lhůty „by nemělo být tolerováno“ a doporučila podat stížnost. Radiožurnál se proto obrátil na Úřad pro ochranu osobních údajů, který takové případy řeší. A ten 27. června 2024 vydal rozhodnutí, v němž psal o nečinnosti, průtazích a umělém prodlužování lhůt. Přikázal předsedovi NSA, aby do 15 dnů rozhodl.

Místo informací prázdné tabulky

Šebek tedy loni 1. července nařídil, aby agentura požadované informace Radiožurnálu poslala. Přesně 312 dní po prvním dotazu tudíž poslala NSA odpověď. Jenže místo vyúčtování přišly jen velmi obecné informace, kolik svaz zaplatil celkem za pronájem, pojistné nebo služby, a k tomu NSA přidala několik prázdných tabulek. 

Když reportér Radiožurnálu zopakoval, že chce skutečné vyúčtování, mluvčí agentury Alena Panovská doporučila, aby si podal další žádost podle infozákona. Již čtvrtou. Jenže i tu na konci července NSA odmítla. Tentokrát s vysvětlením, že „veslařskou“ dotaci agentura zrovna sama prověřuje a než kontrola skončí, nemůže údaje poskytnout. Což autor informačního zákona Oldřich Kužílek označil za absurdní.

Po skončení prověrky Radiožurnál loni v září požádal o vyúčtování znovu. Už popáté. Měsíc na to NSA sdělila, že kontrola „nezjistila pochybení“, a poslala Radiožurnálu „Protokol o kontrole“. Jenže neúplný. Z prostého součtu položek bylo jasné, že někteří dodavatelé služeb v něm chybí.

Anonymní subdodavatelé

Reportér proto požádal o kompletní údaje, NSA si opět vyžádala delší čas a nakonec letos v listopadu poslala přepsaný seznam položek. Ani tentokrát však neposkytla všechny údaje, u koho peníze z dotace skončily. 

Několik jmen externích dodavatelů NSA zveřejnila, u jiných ale napsala jen jejich iniciály, v některých případech ani to ne. Uvedla například: 250 000 korun za dron, 2 812 244 korun za dopouštění vody do kanálu. 530 745 korun za pronájem elektrocentrál, 300 000 korun za zajištění koordinace dopravy. Komu za to svaz platil, NSA nesdělila.

Absenci jmen dodavatelů předseda NSA Ondřej Šebek zdůvodnil „ochranou osobních údajů“ lidí, k nimž NSA nemá žádný přímý vztah. Jenže některá jména – třeba externího fotografa – NSA poskytla a přitom ani k němu nemá „žádný přímý vztah“.

Proč agentura identitu některých dodavatelů chrání a jména jiných sdělila, Šebek nevysvětlil. Ohradil se ale proti tomu, aby postup NSA byl zpochybňovaný kvůli jeho předchozímu působení v čele veslařského svazu.

„O vaší žádosti o informace, stejně jako o kontrole předmětného subjektu, nerozhoduji já z pozice předsedy NSA, ale je plně v kompetenci úřadu a jeho zaměstnanců. Do těchto procesů ze své pozice nemůže předseda NSA nijak zasahovat a ani tak nečiním,“ doplnil.

Obstrukce NSA poškozují

Radiožurnál se obrátil i na Český veslařský svaz. Jeho mluvčí David Kyncl prohlásil, že svaz je transparentní, podrobné vyúčtování dotace ale i on dát odmítl. „Nemůžeme poskytnout konkrétní údaje z jednotlivých smluvních vztahů,“ napsal.

Autor infozákona Oldřich Kužílek přesto považuje alespoň částečné poskytnutí údajů od NSA za úspěch.

„Historie těchto žádostí ukázala, že informační zákon nakonec po nějakém úsilí žadatele umí překonat vzdor a protiprávní utajování. NSA se postupně – doufejme – naučila, že transparentnost musí být součástí její činnosti. Jedině tak se v budoucnu vyhne vážným podezřením na machinace, klientelismus a korupci. Snad předseda NSA Šebek pochopil, že obstrukce jeho agenturu poškozují, jemu a jeho lidem přidávají práci a žerou čas, a navíc ničí pověst,“ konstatoval Kužílek.

Artur Janoušek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít