KLDR a Rusko se chtějí propojit novým mostem. 'Vylepšíme vztahy,' slibují si Severokorejci
Rusko-severokorejskou hranici propojí nový most přes řeku Tuman. Tvrdí to ruská vláda po návštěvě svých emisarů v Pchjongjangu. Moskva už vytvořila pracovní skupinu, která má stavbu naplánovat, informoval ve čtvrtek server NK News. Severokorejská vláda věří, že projekt zlepší obchodní a ekonomické vztahy mezi oběma sousedy.
„Mezi KLDR a Čínou je 23 kontrolních stanovišť pro automobily. A mezi (KLDR) a Ruskem není jeden jediný. Když dned dovážíme zboží z (ruského) Dálného východu, nejdou přes hranici s Ruskem, ale přes Čínu. Což významně prodlužuje trasu,“ vysvětlil severokorejský vicepremiér a předseda státní plánovací komise Ro Tu-čchol.
Vypnout transpondér a vzít to přes Rusko. Jak KLDR vyzrála na čínské embargo? Pomohla jí Čína
Číst článek
Na slova vicepremiéra Ro se odvolává ruské ministerstvo pro rozvoj Dálného východu, které o projektu ve středu informovalo. Oznámení šlo v patách oficiální návštěvě ruské delegace pod vedením ministra pro rozvoj Dálného východu Alexandra Galušky v Pchjongjangu, kde Rusové jednali právě s Ro Tu-čcholem.
Nejdřív pontony
Řeka Tuman (rusky Tumannaja, čínsky Tchumen, pozn. red.) tvoří přirozenou hranici mezi Severní Koreou na jedné straně a Čínou a Ruskem na druhé. Území KLDR a Ruské federace přitom už jeden most propojuje, jde však o most železniční, který není uzpůsobený automobilové dopravě.
Ro Tu-čchol, který v čele státní plánovací komise de facto plní roli ministra hospodářství, proto podle Rusů navrhl, aby se tento železniční most přestavěl a otevřel nákladním autům.
Rusko v odpověď ustanovilo pracovní skupinu, jež má za projekt zodpovídat, a severokorejskou stranu údajně požádalo, aby „co nejrychleji“ určila datum zahájení stavby. „Jako první krok můžeme zvážit výstavbu pontonového mostu,“ uvedl ministr Galuška.
Velké plány
O plánu přemostit rusko-severokorejskou hranici jednají obě země už několik let, připomínají NK News. Už v říjnu 2015 se ruské ministerstvo pro rozvoj Dálného východu pochlubilo, že se Severokorejci před několika měsíci podepsalo v tomto duchu dohodu, a o rok později místní vláda Přímořského kraje prohlásila, že na společné cestě za pontonovým mostem se KLDR a Rusko „nebudou ohlížet na sankce“.
Pokud by přes hranici Ruska a Severní Koreje mohla jezdit auta, Pchjongjang by z toho obchodně profitoval, uznává pro NK News Anthony V. Rinna, analytik Sino-NK a odborník na ruskou politiku ve východní Asii. Nicméně zároveň upozorňuje, že Rusko zdaleka nemá zájem jen o spojení s KLDR.
„Rusko by v ideálním případě rádo propojilo Severní i Jižní Koreu, ať už železnicí, nebo plynovodem. (...) Možná se jim zatím nechce stavět nic trvalého, protože doufají, že někdy v budoucnu bude s Ruskem propojený celý (Korejský) poloostrov,“ míní Rinna.
Zasedli společně
Kromě debat o stavbě mostu se ruská hospodářská delegace v Pchjongjangu zúčastnila také mezivládního zasedání pro spolupráci na poli obchodu, ekonomiky, vědy a technologie. Na první události svého druhu za poslední tři roky zastupoval Rusko již zmíněný ministr Galuška či velvyslanec v KLDR Alexandr Macegora, které za Severní Koreu přivítal ministr vnějších ekonomických vztahů Kim Jong-dže.
Řeč byla mimo jiné o projektu Radžin-Chasan neboli železničnímu a lodnímu propojení Ruska (město Chasan), KLDR (přístav Radžin) a podle původního plánu také Jižní Koreje.
