Po válce bude Rusko nejspíš v horší pozici než v lednu. Jaderné zbraně nepoužije nečekaně, věří analytik
Od začátku války na Ukrajině zaznívají z Kremlu opakovaně hrozby použití jaderných zbraní. „Riziko je reálné. Zároveň je ale třeba zdůraznit, že pravděpodobnost, že se tak stane, je pořád nízká,“ ujišťuje bezpečnostní analytik z Institutu politologických studií Univerzity Karlovy Michal Smetana. „Pravděpodobně se nestane, že se ráno vzbudíme a zjistíme, že Vladimir Putin použil jaderné zbraně nad Kyjevem. I když stoprocentně to vyloučit nejde.“
Pokud by Rusko skutečně směřovalo k použití jaderných zbraní, nebylo by to podle Smetany náhlé, ale předcházely by tomu některé kroky. Zřejmě by mezi ně patřily výrazné úspěchy ukrajinských sil.
„Říká se tomu eskalační žebřík, kdy jedna strana odhaduje, co udělá druhá strana, a podle toho přizpůsobuje svůj nátlak. V rámci ruských doktrinálních dokumentů se velmi často zmiňuje, že by předcházely demonstrativní výbuchy, otevřené výhrůžky, jasná signalizace. Nehledě na to, že bychom viděli i fyzické přesuny ruského strategického arzenálu,“ vysvětluje v pořadu Jak to vidí... na Dvojce.
Podle Smetany tak nedává ani pro Rusko smysl z ničeho nic použít jaderné zbraně a okamžitě platit vysokou politickou cenu. Mnohem výhodnější je jimi různým způsobem hrozit a nutit protivníka zasednout k jednacímu stolu. „K nečekané eskalaci přesto může dojít.“
„Víme, že Vladimir Putin vsadil vlastní reputaci a budoucnost svého vlastního režimu v Moskvě na výsledek války na Ukrajině, a rozhodovat se může jakkoli.“
Michal Smetana (bezpečnostní analytik)
„Máme sice satelitní systémy, dobré zpravodajské systémy, přesto jsme pořád v ,mlze války‘. Víme, že Vladimir Putin vsadil vlastní reputaci a budoucnost svého vlastního režimu v Moskvě na výsledek války na Ukrajině, a rozhodovat se může jakkoli. Přesto je norma nepoužívání jaderných zbraní v mezinárodní politice velmi silná.“
Výzkumník Podvig: Rusko by užitím jaderných zbraní demonstrovalo odhodlání zabíjet ve velkém
Číst článek
A i Kreml ví, že by to mělo velmi dramatické následky. „Včetně naprostého šoku na mezinárodní scéně, kdy by se z Ruska stal darebácký stát, který udělal něco, co by bylo odsouzeno ještě mnohem více než konvenční útok proti Ukrajině, což je samo o sobě flagrantní porušení mezinárodního práva,“ soudí Michal Smetana s tím, že by použitím zbraní pobouřilo Rusko také Čínu nebo třeba Indii.
Selský rozum tady nepomůže
Problém je v tom, že lidé mají tendenci z dílčích informací vyvozovat dalekosáhlé důsledky. „Jedna krabice zrezavělé munice v Rusku ale automaticky neznamená, že veškeré ruské vojenské systémy jsou nefunkční. A už vůbec to neznamená, že na stejné úrovni jsou i jaderné zbraně a že se tedy nemáme čeho bát.“
Extrémy jsou ale patrné i na druhé straně. „Každé prohlášení kdejakého poslance ruské Dumy o použití zbraní je automaticky považováno za signál, že k tomu skutečně má dojít. To je přehnané a velmi často to nemá žádný reálný základ,“ je přesvědčen expert na mezinárodní bezpečnost.
K Ukrajině míří ruský ‚nukleární‘ vlak, píšou média. V pohybu je i ponorka s ‚drony apokalypsy‘
Číst článek
„U jaderných zbraní platí, že jednoduchý selský rozum nepomáhá. Je to oblast, ve které máme velmi málo zkušeností. Jaderné zbraně byly použity pouze dvakrát, a to až na konci druhé světové války Spojenými státy proti Japonsku. Od té doby se to už nestalo,“ upozorňuje analytik Smetana.
Neexistence širší historické zkušenosti, na jejímž základě by mohl Západ jednat, nutně vede k tomu, že se musí spoléhat na simulace, teoretické modely, znalost strategických dokumentů a ruského doktrinálního uvažování i širší logiku toho, jak funguje jaderná strategie.
Pro Rusko to nedopadne dobře
Rusko bude podle Smetany tím, kdo válku na Ukrajině prohraje. „Z mého pohledu – zabývám se vojenskou strategií – byla celá vojenská operace Ruska velký chyba. Bylo to velmi špatně naplánované a v podstatě celá tato válka pro Rusko nemůže dopadnout dobře,“ soudí analytik.
„Nevíme, jak celá válka dopadne, ale je jasné, že ve výsledku, na konci celého procesu bude Rusko pravděpodobně ve výrazně horší pozici, než bylo v lednu tohoto roku,“ uzavírá Michal Smetana.
Celý rozhovor si poslechněte v audiozáznamu.
