Protesty proti americkému filmu pokračují, v Pákistánu zemřelo 19 lidí
Nejméně 19 lidí dnes zahynulo při dalším dni krvavých protiamerických nepokojů kvůli zveřejnění filmu Nevinnost muslimů. Mrtvé ohlásil Pákistán, který na dnešek stanovil improvizovaný svátek, den lásky k proroku Mohamedovi, ale mírnější protesty se udály i v dalších částech muslimského světa.
Na řadě míst v Pákistánu došlo k cíleným krvavým útokům ze stran radikálních demonstrantů, ti v Pešávaru již dopoledne vypálili dva biografy, na dalších pět kin zaútočili ve městě Karáčí. Právě Pákistán nejhlasitěji volá po tom, aby se Západ přestal odvolávat na svobodu slova a film zablokoval.
Podobně vystupují i Turecko a Írán a další arabské země. Příští týden chtějí ve Valném shromáždění OSN prosadit zákaz podobných útoků na světová náboženství.
Tunisko a Egypt protesty mírnily, Libanon volal po verdiktu smrti
Jinde v muslimském světě protesty nebyly takto vyhrocené, některé země, jako například Tunisko, dokonce protesty zakázaly. Demonstrace se snažili potlačit v Egyptě, naopak řada demonstrací bez většího zásahu se uskutečnila v Libanonu. Zdejší obyvatelé dokonce žádali o vyhlášení verdiktu smrti pro tvůrce protiislámského filmu.
Demonstrace proto ani po deseti dnech neustávají, dokonce se více zradikalizovaly. Dalším terčem protestů se po Američanech stávají i Francouzi, kteří ve svém deníku přetiskli karikatury proroka Mohameda. Proto dnes Paříž nechala zavřené své diplomatické mise v desítce muslimských zemí.
O protestech v muslimském světě mluvila v pořadu Stalo se dnes analytička Pražského institutu bezpečnostních studií Irena Kalhousová
Na muslimy v Pákistánu se dnes obrátil americký prezident Obama a ministryně zahraničí Clintonová, kteří je ujistili, že americká vláda respektuje svobodu vyznání. Takové vzkazy ale podle analytičky Pražského institutu bezpečnostních studií Ireny Kalousové nemohou situaci uklidnit:
„Já si myslím, že i obrovské a často násilné demonstrace jsou odrazem stavu muslimské společnosti. Tam je obrovská frustrace způsobená částečně i negativním vlivem Západu a jistých akcí, které se pod hlavičkou Západu děly, ať už je to Irák, Afghánistán nebo dlouhodobě doba kolonialismu.“
Na druhou stranu je v muslimské společnosti podle Kalhousové obrovská frustrace z režimů jako takových.
„Islámský svět není schopen konkurovat ekonomicky, sociálně a kulturně ostatním částem světa. Muslimští lídři využívají této situace, aby pozornost lidí strhli na nepřítele, který v tuto chvíli představuje Západ,“ vysvětluje Kalhousová.
V souvislosti s protesty v muslimském světě se objevují názory, že západní státy byly ve vztahu k arabskému jaru naivní a podcenily nástup islamistických skupin po pádu diktatur.
„Islám získal velmi silnou půdu. Byla to taková jediná možná opozice a bohužel v rámci islamistických hnutí jsou i hnutí extremistická. Bohužel s takovými výpady proti Západu se budeme do budoucna setkávat stále častěji,“ dodává Kalhousová.
