Podporuje Evropská unie dostatečně vzdělávání?

Evropská unie dá v příštích letech skoro sedm miliard eur na vzdělávací programy. Mezi nimi je například i program Erasmus, který podporuje výměnu studentů a vysokoškolských učitelů. Potvrdili to dnes v Bruselu ministři školství 25 členských zemí Unie s tím, že oproti minulým letům se finanční toky zlepšily. Situace však není až tak optimistická.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

vlajka Evropské unie

vlajka Evropské unie | Foto: europa.eu.int

Je skutečností, že Evropa dává na školství, nejenom vysoké, dlouhodobě významně méně peněz než Spojené státy. Optimistická prohlášení ministrů školství nemění zatím nic na tom, že za Atlantikem studuje skoro půl milionu evropských studentů, většinou těch podnikavějších a ambicióznějších.

Předseda Evropské komise José Barroso nedávno varoval: "Tři čtvrtiny ze studentů původem z Evropy, kteří za Atlantikem postgraduálně studují a připravují se na doktorát, chtějí v Americe už zůstat."

Do vzdělání výrazněji investuje i Čína a Indie. I proto nejenom Evropská komise bije na poplach. Hrozí, že se z Evropy stane vzdělávací velmoc ne druhé, ale třetí kategorie. Jenže při studiu rozpočtu Unie na léta 2007 až 2013, který v tomto týdnu definitivně schválil Evropský parlament, se lze dočíst zajímavou věc.

Upozorňuje na ni i europoslanec, nestraník Tomáš Zatloukal: "Na podporu pěstování tabáku je vyčleněno přibližně 990 milionů euro a na podporu vzdělávání jde zhruba jedna miliarda. Už jenom v tomto srovnání oblast vzdělávání, kterou mají všechny vlády členských zemí ve svých prioritách, je oblastí, které se nejvíce ubírá. Já ten rozpočet nehodnotím vůbec pozitivně. Jedinou věcí, proč jsem pro něj zvedl ruku, je podpora regionální politiky, ze které může Česká republika významně profitovat."

Tomáš Zatloukal býval ředitelem gymnázia a možná právě proto na podobné věci upozorňuje. Klidným to ovšem nenechává ani sociálního demokrata Libora Roučka. Jenže politika je podle něj uměním možného.

"Osobně jsem nekuřák. I kdybych jím byl, tak bych pro toto ruku nezvedl, ale musely se dělat kompromisy. Je potřeba si uvědomit, že ten rozpočet schvaluje 25 členských států, Evropská komise a Evropský parlament," říká Rouček.

Česká ministryně školství Petra Buzková také není výší prostředků, které jsou evropské vlády ochotné na školství dávat, právě nadšená. Ale vysvětluje, že se evropské finance týkají prakticky jen jedné části škol: "Já jako ministryně školství mám samozřejmě co největší zájem na tom, aby maximum finančních prostředků šlo do vzdělávání. Základní a střední školství ale není předmětem společné politiky Unie. Jedná se tady pouze o školství vysoké, výzkum a vývoj. Myslím si, že ta situace ještě není tak zlá. Ale o podpoře výrobců tabáku nevím, promiňte, vůbec nic."

A není divu. O tom, že se v Evropské unii na jedné straně uvažuje o zavedení ještě přísnějších varování o škodlivosti kouření a na straně druhé podporuje ne sice výroba, ale pěstování tabáku, ví opravdu málokdo. Samozřejmě, jde koneckonců "jen" o necelou miliardu eur a celý rozpočet Unie na příštích šest let činí 864 miliard. Je asi ale příznačné, že na podporu školství jako takového jde jen o malinko víc než právě na pěstování tabáku.

Vít Pohanka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme