Nejhorší sucho za posledních 60. let, vysoké ceny potravin a bezvládí. Právě to jsou hlavní příčiny hladomoru v Somálsku. Tisíce lidí - převážně ženy a děti proto prchají k sousedům. Například i k hranicím s Etiopií. Do jednoho z tamních uprchlických táborů míří i šéf etiopské mise organizace Člověk v tísni Marek Štys.

9:40 24. července 2011 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Tým směřuje do oblasti jihovýchodní Etiopie, kde se nacházejí v tuto chvíli čtyři uprchlické tábory. Zde se shromažďují desetitisíce uprchlíků.

„My tam budeme poskytovat základní hygienické zázemí pro uprchlíky – přístřeší, jídlo, vodu, zřejmě také výživu pro děti, protože 80% uprchlíků jsou děti a téměř polovina z nich je podvyživená,“ upřesňuje úlohu etiopské mise Dana Plavcová z organizace Člověk v tísni.

V Somálsku je kromě sucha dlouhodobý konflikt, kde nefunguje pořádná vláda. Část země ovládají islamisté Al-Šabáb. Nefungují zde žádné principy demokracie, která by si s hladomorem dokázal díky občanské společnosti poradit.

V zemi nejsou ani svobodná média, která by mohla na problém upozornit včas a nenechat tak situaci dojít až do takových rozměrů.

Uprchlíci ze Somálska putují často celé týdny pěšky a s minimem jídla a vody. Jsou na pokraji svých sil. Jsou známy i případy, kdy ženy musely příliš slabé děti nechat někde cestou, protože jinak by nezachránily ty ostatní.

V samotném Somálsku zemřely hlady už desetitisíce lidí, jak říká OSN. „Některé děti navíc umírají po příchodu do uprchlických táborů, protože už je pro ně příliš pozdě,“ dodává smutný fakt Plavcová.

Somálsko kromě jídla a vody potřebuje zejména stabilitu – lidé potřebují dobrou vládu, která jim zajistí bezpečí a zklidní boje a rozmíšky napříč zemí. Až pomine ta největší humanitární krize, budou lidé potřebovat začít znovu. Budou pro to potřebovat prostředky.

„Většina z nich jsou pastevci a jejich majetek je v dobytku. Velká část, v některých oblastech až 80% toho dobytka zemřela. Lidé nezaseli, protože osivo samozřejmě snědli. Takže budou potřebovat dobytek, osivo, nářadí a tak dál,“ hodnotí konkrétní potřeby lidí Dana Plavcová.

Islamisté z hnutí Al-Šabáb vykázali humanitární organizace z těch částí Somálska, které mají pod svým dohledem. Jedná se o poměrně velké území. Humanitárním pracovníkům nedávají bezpečnostní záruky. To znamená, že jim v dané oblasti hrozí cokoli.

Například Světový potravinový program OSN přišel za poslední tři roky o čtrnáct svých pracovníků. Pro humanitární organizace je tedy velké riziko vysílat své lidi právě tam a málokterá organizace to proto dělá.

Obyvatelé České republiky mohou přispět na veřejnou sbírku SOS Somálsku, dále lze poslat DMS

Lubica Bergmanová, Marína Dvořáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít