Bezpečnostní pracovníci na americkém mezinárodním letišti v Seattlu vydělávají asi stejně tolik jako uklizeči a pomocné síly, tedy kolem šestnácti tisíc sedmi set dolarů ročně. Avšak uklizeči, kteří zametají haly, dostávají navíc nemocenskou, zdravotní pojištění a penzi. To už neplatí pro ty, kteří nesou odpovědnost za odhalení nožů, pistolí a bomb v zavazadlech pasažérů, napsal list Los Angeles Times. Možná proto hodně z těch, kteří pracovali v roce 1998 u kovových rámů na detekci kovů a u rentgenových pásů, tam o rok později nebyli, protože průměrná fluktuace bezpečnostních pracovníků na největších letištích dosahovala v devadesátých letech 126 procent.

Na bostonském mezinárodním letišti Logan, ze kterého odstartovala obě letadla, jež později narazila do věží Světového obchodního střediska v New Yorku, dosahovala obměna zaměstnanců více než dvou set procent. Americká letiště tak mají jen to, co si rozhodly zaplatit. Po léta zadávala ředitelství letišť kontrolu pasažérů nejnižším nabídkám. Například nejmodernější rentgenový prohlížeč zavazadel stojí jeden milión dolarů a v provozu jich je celkem 130. Dokonalá kontrola pasažérů také vyžaduje vysoce vycvičené zaměstnance, ale také pasažéry ochotné ke zdržení a zásahu do soukromí, uvedl list Los Angeles Times.

Islámskému radikálovi Usámovi bin Ládinovi, podezřelému z teroristických útoků ve Spojených státech, nařídilo afghánské vládní hnutí Taliban domácí vězení. Podle britského listu The Guardian to sdělil mluvčí talibanského velvyslanectví v Pákistánu, který tak potvrdil dřívější zprávy pákistánských deníků. Avšak sdělovací prostředky předtím přinesly citáty "talibanských zdrojů", podle nichž člověk nejvíce hledaný Spojenými státy zadržen nebyl. Pákistánské noviny napsaly, že bin Ládin je v domácím vězení v Kandaháru na jihozápadě Afghánistánu. Mluvčí talibanského velvyslanectví v Pákistánu podle tiskové agentury UPI řekl: "Po útocích jsme jej umístili pod kontrolu."

Domnělý vůdce islámských teroristů, saudsko-arabský miliardář Úsama bin Ladín podle arabského listu Al-Haját ocenil útok na obchodní centrum v New Yorku a na Pentagon ve Washingtonu. Jakoukoli svou účast na atentátech sice popřel, ale poté, co se o akci dověděl, se podle citovaného deníku vrhl k zemi a děkoval Alláhovi. "Existují tisíce mladých muslimů, připravených bojovat ve Svaté válce ve jménu Boha: jsou inteligentní, mají široké vojenské znalosti, vyznají se i ve vedení chemické a biologické války a jsou ochotni udělat, co jim přikážeme," řekl deníku Al-Haját ve svém afghánském sídle Úsama bin Ladín.

Britský Financial Times varuje před případným tvrdým odvetným úderem Spojených států proti dosud neznámým teroristům a mj. píše: Existuje nebezpečí, že rázný americký vojenský úder jen zvýší počet nepřátel USA, kteří jsou ochotni pro "svou věc" i zemřít. Budou-li odvetou postiženi arabští civilisté, nepřátele Ameriky to nezastraší, ale naopak povzbudí. Něco podobného se dělo už na frontách druhé světové války.

"Válka prezidenta Bushe" - tak nadepsal svou poznámku pařížský Le Figaro:

Teď už se George Bush jr. nemůže držet jen opodál konfliktů tohoto světa, píše list. Musí jednat. Třeba i s rizikem, že se tento zjevně nekonečný proces bude opakovat. Nebudou-li USA intervenovat, svět je odsoudí. Budou-li aktivní, označí je kritikové za "světovou policii". Až opadnou emoce, měly by si demokratické země znovu připomenout sílu vzájemné kooperace a spolupráce při společném boji proti terorismu. Amerika jim to nikdy nezapomene.

Milánský Corriere della Sera poznamenává k důsledkům úterních událostí v USA:

První radost a euforie Palestinců se mění ve strach. Původní jásot, tance a oslavy pokoření Ameriky teď ustupují výrazům zdrženlivosti a vyjadřováním soustrasti. To není ta pravá chvíle pro chvalozpěvy revolty proti Izraeli a už vůbec ne pro opěvování Svaté války. "Den poté" se vyznačoval nebezpečím a obavou z definitivní roztržky mezi Západem a světem islámu. A Palestinci se tváří v tvář současného nezájmu světa o jejich věc obávají krutých represálií. Izraelský premiér Šaron neztrácel čas: Obsazená arabská území už zažila další krvavou noc, uvádí Corriere della Sera.

Vídeňská Die Presse konstatuje, že nastává nový způsob vedení válečných akcí:

Na počátku nového století, kdy se zdálo, že nebezpečí globální války je zažehnáno, hrozí skutečně nový typ války: je to válka proměněného terorismu proti civilizovanému světu - ať už ho k tomuto účelu využívá kdokoli. Civilizovaný svět přitom nemá dobrou kartu. Protože mezinárodní terorismus je dnes jiný.

Tam, kde byly dříve známé a konkrétní organizace, občas podporované i státním vedením, které násilím a strachem prosazovaly své požadavky,...existuje dnes nadstátní a nadnárodní fenomén terorismu. Zatímco teroristé dříve také vraždili, ale přitom se občas snažili dosáhnout nějakého cíle, současné teroristy něco takového naprosto nezajímá, uvádí vídeňská Die Presse.

Pro Ameriku začal nový věk - navazuje tematicky moskevský list Vremja. Amerika musí svou roli jako samozvaná světová velmoc po posledních teroristických úderech přehodnotit. A měla by si také položit otázku: Proč je antiamerikanismus ve světě tak silný? Odkud se bere nenávist proti "velkému satanovi", jak Ameriku nazývají?

Pro Spojené státy nastal čas odpoutat se v mezinárodní politice od Ptolemaiových představ, podle nichž se Amerika považovala za pupek světa, kdy se všichni ostatní kolem ní otáčeli jako podle Řeka Ptolemaia ostatní planety kolem Země. Jenže Kopernikovo období už dávno začalo, dodává ruský deník Vremja.

Ruská Obščaja Gazeta připomíná, že cestující na palubách unesených letadel neoznačovali v telefonu únosce ani jako Araby, ani jako Palestince nebo Rusy. Zřejmě byli úterní teroristé Američané. Uplynulo prvních několik dní od těchto strašných událostí a odplata si zatím dává na čas. Zatím stále ještě není jasné, proti komu bude namířena. Amerika je na prahu boje proti celosvětovému zlu. Nebude to boj slov, ale činů, uzavírá ruská Obščaja Gazeta.

Nezávislý pařížský Le Monde nadepsal svůj komentář "Konec snu". Sen skončil 11. září krvavým teroristickým aktem v New Yorku a ve Washingtonu, který traumatizoval celou Ameriku: festivalem barbarství. Skončil sen George Bushe, který chtěl Spojené státy chránit a vymanit je ze všech současných konfliktů ve světě. Ignoroval izraelsko-palestinskou válku a přísahal, že vlastní území učiní pomocí protiraketového deštníku nezranitelným. Procitnutí je strašné: Není to žádný nový svět, který se ohlašuje: americká supervelmoc je v tomto světě prostřednictvím superterorismu konfrontována se svou zranitelností, konstatuje závěrem pařížský Le Monde.

Terorismus je v každé podobě aktem barbarství, poznamenává deník Luxemburger Wort. Proto jej civilizovaný svět musí odsoudit. Až dosud se tito aktéři zaměřovali většinou na vojenské cíle nebo proti něčemu podobnému. Smrt civilistů se přitom jaksi mlčky brala v úvahu. Ale tentokrát je to jinak. Nebyly bez skrupulí obětovány jen stovky unesených cestujících v letadlech, ale i tisíce ne-li desetitisíce nevinných lidí. Podle cynické devizy - čím víc mrtvých, tím líp.

Toho mohou být schopni jen pachatelé s "vypraným mozkem", náboženští fanatikové a kriminálníci ochotní stát se masovými vrahy a počítající i s vlastní smrtí. Možná, že od terorismu 21. století hrozí větší nebezpečí než od států, v jejichž čele stojí despotické vlády. Velmoc Amerika je zraněna, ale vinou terorismu nezanikne. Bude stíhat vrahy a potřebuje k tomu pomoc všech svých přátel. Svět se musí těsněji semknout, nabádá Luxemburger Wort.

Švýcarské noviny Berner Zeitung napsaly:

Vyhlášením války nejmocnější zemi světa vznikla zcela nová dimenze. Teror proti USA byl zaměřen pouze na jejich zničení. Triumf pachatelů je pouze v tom, že na čas srazili USA na kolena a zničili symboly jejich síly. Motivy totoho typu teroru vyplývají ze směsice komplexu méněcennosti a jakési šílené gigantománie, rozšířené v arabsko-islámském světě. A také z nenávisti vůči světové velmoci, jejíž kulturu označují za prohnilou až do morku kostí.

Liberální rakouský Der Standard se obává, že důsledkem nedávného teroru bude zavedení státně-policejních metod v USA. Země, která při volbě mezi svobodou a bezpečností se vždy přikláněla ke svobodě, upadne po úterních krvavých událostech v pokušení vidět spásu v metodách státní policie a tajných služeb a učinit tento trend v boji dobra a zla jedinou směrnicí svého jednání.

Nizozemský De Telegraaf se zabývá myšlenkou solidarity se Spojenými státy a mj. uvádí:

Loajalita se nevyčerpá jen ve slovech. Vytváří povinnost pomoci účinně Američanům při pátrání po duševně vyšinutých zločincích, kteří enormně ohrožují demokracii v USA i jinde ve světě. Budou mít válku, kterou svým zbabělým činem vyprovokovali. Bude to tvrdý a dlouhý boj, při němž se Amerika bude muset spoléhat na rozsáhlou spolupráci svých přátel v NATO.

Haagský De Volkskrant se vyjadřuje k rozhodnutí vedení NATO o solidaritě členů Aliance:

Toto rozhodnutí může mít dalekosáhlé následky. Členům Aliance určitě neušlo, že Američané nepomýšlejí na relativně prostou odvetnou akci, nýbrž používají pojmů jako "válka". Je otázkou, zda solidarita evropských vlád a jejich obyvatel vydrží, pokud USA zvolí tuto cestu. Nelze vyloučit, že se vyskytnou státy, které označí americkou reakci za přehnanou. Události z 11. září 2001 jsou podle listu reflexí 9. listopadu 1989, kdy padla berlínská zeď. Po období počáteční euforie a optimismu budou teď Američané od svých aliančních spojenců žádat, aby opět navlékli válečnou zbroj a čelili novému zlu.

Petr Vavrouška, Marika Táborská, Olga Jeřábková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít