Odhalení neonacistické teroristické buňky v Německu vrací do hry zákaz NPD
Ve východním Německu byla odhalena neonacistická teroristická buňka, která má na svědomí deset mrtvých, včetně jedné policistky, přepadené banky a minimálně jeden pumový útok. V zemi jsou hlavně bezpečnostní složky vzhůru nohama a veřejnost klade nepříjemné otázky. Znovu se také vrací do hry otázka zákazu krajně pravicové NPD.
Dokumenty, které nyní policie zkoumá, ukazují, že skupina pravděpodobně plánovala i další útoky na islámská kulturní střediska.
O rozruchu, který v německé společnosti způsobilo odhalení neonacistické teroristické buňky v Duryňsku, mluvil na radiožurnálu Jiří Hošek, vedoucí zahraniční redakce Radiožurnálu a bývalý zpravodaj v Německu
Hlavní znepokojení pramení z toho, že neonacisty nikdo po řadu let nedokázal odhalit. Veřejnost se ptá, jak je možné, že se trojice teroristů, dva muži a jedna žena, dokázali ukrýt v ilegalitě a žít v ní 14 let na území Německa, i když o nich Úřad na ochranu ústavy, tedy jedna z německých zpravodajských služeb, věděl.
„Všichni se ptají, jak je možné, že policii nenapadlo spojit si jednotlivé zločiny s obecně známými, aktivními krajně pravicovými kruhy ve spolkové zemi Durynsko. A jestliže se až díky sebevraždě obou hlavních pachatelů podařilo odhalit jednu malou teroristickou buňku, nemáme tu co do činění s mnohem větší nebezpečnou sítí, která trojici do poslední chvíle kryla a podporovala? Der Spiegel s odvoláním na durynské vládní kruhy spekuluje právě o této variantě,“ říká Jiří Hošek, vedoucí zahraniční redakce Radiožurnálu a bývalý zpravodaj v Německu.
O případu mluvila na Rádiu Česko berlínská zpravodajka Českého rozhlasu Klára Stejskalová
Uwe Mundlos a Uwe Börnhardt, kteří si říkali ‚Národně-socialistická ilegalita‘, spáchali sérii takzvaných ‚dönerových vražd‘, při kterých přišlo v letech 2000 až 2006 o život na různých místech Německa o život osm Turků a jeden Řek. Šlo o provozovatele malých obchůdků nejen s rychlým občerstvením. Policie tyto zločiny považovala za jedny z nejzáhadnějších v historii a marně je vyšetřovala.
Kromě toho pachatelé, kterým kryla záda Beate Zschäpeová, zavraždili jednu policistku a dalšího strážce zákona těžce zranili. Teroristé měli nejspíš na svědomí taky útok náloží naplněnou hřebíky, která v roce 2004 v Kolíně nad Rýnem těžce zranila 22 lidí.
Deník Bild přinesl informace, podle kterých skupina spolupracovala s německou tajnou službou. Německá policie podle deníku nalezla v sutinách bytu trojice doklady, které dostávají obvykle jen ti, kteří pracují na příkaz zpravodajských služeb. Konkrétní důkazy ale zatím zveřejněny nebyly.
„V podtextu všech mediálních zpracování aféry je jasně přítomný klíčový dotaz. Nejsou němečtí neonacisté mnohem nebezpečnější, než jsme si dosud mysleli? Nejsou to náhodou lidé, kteří skutečně chtějí zabíjet a nejenom organizovat pochody, prát se s anarchisty, případně lákat do svých řad životní ztroskotance?“ uvádí Hošek.
Bavorský ministr vnitra v televizi ARD prohlásil, že se zákaz NPD musí znovu vrátit do hry. Tato politická strana sice možná není v přímém spojení s teroristy z Durynska, ale pořád extremistům poskytuje jakési duchovní prostředí. První pokus o zákaz NPD přitom ztroskotal a dodal formaci spíše zdarma vítanou reklamu.
