Obyvatelé Martiniku a Francouzské Guyany odmítli v referendu autonomii
Francouzské zámořské departmenty Martinik a Francouzská Guayana nemají zájem o větší nezávislost na Francii. Obyvatelé těchto zemí odmítli v referendu valnou většinou návrh, který by jim poskytl větší autonomii.
Na Martiniku přišlo k urnám 55 procent voličů, z nichž 80 hlasovalo proti rozšíření autonomie, v Guayaně vyloučilo větší samostatnost 70 procent voličů při 48 procentní účasti. Podle spolupracovníka ČRo ve Francii Martina Hyblera francouzská vláda vítězství odmítnutí očekávala.
"Otázka byla formulovaná takovým způsobem, že vláda vlastně prostřednictvím referenda chtěla posílit svazky se zámořskými departementy," uvedl na Rádiu Česko.
Obyvatelé Martiniku a Francouzské Guyany odmítli v referendu rozšířenou autonomii nabídnutou Francii. Podrobnosti na Rádiu Česko od spolupracovníka ČRo ve Francii Martina Hyblera.
Martiniku přitom přislíbil francouzský prezident Nicolas Sarkozy referendum o větší autonomii v reakci na loňské nepokoje, jejichž důvodem bylo napětí mezi černošskou většinou a bělošskou menšinou, která má ale ovládá většinu ekonomiky Martiniku. Francie tedy podle pozorovatelů při vyhlašování referenda předpokládala, že obyvatelstvo autonomii přivítá.
"Značnou roli ve výsledku referenda hrála nedůvěra voličů vůči místní politické reprezentaci, která referendum vyžadovala a zasazovala se o větší autonomii. Voliči se obávali, že by jim autonomie poskytla například větší prostor ke korupci a různým kšeftíkům, které se tam odehrávají," uvedl Hybler.
Dalším důvodem podle něj byla obava obyvatel, že by přišli o sociální výhody. "Protože jsou to oblasti s vysokou nezaměstnaností. A sociální podpory v nezaměstnanosti , které platí Francie, jsou pro ně důležité," dodal.
Problémem je hospodářské oživení
Hlavním problémem pro departmenty Martinik a Francouzskou Guayanu je problém hospodářského oživení a restrukturalizace ekonomiky, která je do značné míry zanedbaná a orientovaná jednostranně na turismus.
"Právě frekvence francouzských turistů na plážích Martiniku v loňském roce výrazně poklesla. Francouzi mají obavy tam jezdit. Tedy i v této oblasti se rozmohla nezaměstnanost," uvedl.
Nyní čeká ještě Martinické a Guayanské obyvatele referendum o vytvoření jednotného úřadu. Ten má nahradit Generální a Oblastní rady, které mají nyní na starosti správu ostrova.
"Všechny odhady zde jsou dost riskantní. Z logiky nedůvěry politické třídě by se ale dalo odhadovat, že je určitá šance, že voliči odhlasují sjednocení zastupitelských orgánů," řekl na Rádiu Česko Martin Hybler.