Obavy z terorismu vládnou i v Dánsku a Norsku
Před mezinárodním terorismem není nikdo a žádná země v bezpečí. Přesto jsou státy, které jsou na mušce útočníků více a kde riziko atentátů je tedy vyšší. Patří mezi ně potenciálně i Dánsko, které se aktivně angažuje prakticky na všech horkých místech planty. Podle některých výkladů mohou být ovšem teroristické hrozby určeny i Norsku.
"Přijali jsme bezpečnostní opatření," potvrzuje obavy z teroristických útoků mluvčí zábavního parku Tivoli v centru Kodaně, který ročně navštíví tři milióny návštěvníků. "Máme i svoji vlastní bezpečnostní službu." Dánsko stejně jako Norsko jsou oblíbenými cíly turistů z celého světa. Soudě podle přeplněných ulic v Kodani či Oslu, nebezpečí si nepřipouštějí stejně jako místní obyvatelé. Je to ale skutečně tak?
"Mám strach, slyšela jsem o hrozbách," přiznává mladá maminka z Kodaně. "Právě dnes jsem přemýšlela o bezpečnosti v našem městě, protože jsem musel jet metrem. Ale žádná speciální opatření sama pro sebe nepřijímám." Platí to i pro manželský pár z Nizozemska. "Každé místo na světě může být na nějakém seznamu možných útoků, to bychom museli sedět jen doma a nesměli vycházet," řekli Českému rozhlasu.
"Také my máme obavy, ale myslím, že co se má m stát, tak se stane," dodává otec rodiny z Århusu. Strach z teroru má ale například i tento africký imigrant, i když je v Dánsku teprve krátce a dánsky se teprve začíná učit. Pro některé Dány jsou právě přistěhovalci těmi, kteří přinášejí potenciální nebezpečí, což ale vyvrací šéf detektiv kodaňské policie Per Larsen: "V Dánsku žijí podle posledních údajů tři procenta cizinců z celkového počtu obyvatel. Nejpočetnější skupinu tvoří Pákistánci a Turci, což je dáno historicky. V sedmdesátých letech jsme potřebovali pracovní sílu a tito lidé sem přišli pomoci. V naprosté většině se jedná ale lidi, kteří se sžili s většinovou dánskou společností, nejsou s nimi problémy."
Hlavní detektiv kodaňské policie ale zároveň připouští, že se i mezi přistěhovalci najdou i tací, co smýšlejí radikálně. "Pochopitelně, malá část z nich se kloní k radikalismu a náboženskému fanatismu," potvrzuje Per Larsen a upřesňuje i čísla: "Poslední údaje, které se opírají o informace bezpečnostních služeb, hovoří asi o tisícovce lidí, s nimiž by v tomto ohledu mohl být problém. Jejich způsob myšlení tomu prostě nahrává a jejich radikalismus by dostal volný průběh, pokud by někdo obrazně řečeno zmáčkl ten správný knoflík."
Podle Pera Larsen se však Dánsko nepovažuje za zemi, kde dřímá terorismus. "Jsme mírumilovnou zemí a nemyslím, že by u nás mohlo dojít k nějakým teroristickým útokům." Politicky motivovaný teror přitom Dánsko už jednou zasáhl. Bylo to počátkem osmdesátých let. Terčem byla americká letecká společnost, židovská synagoga a třetí pokus byl naštěstí zmařen. Palestinští pachatelé byli pak dopadeni a odsouzeni k vysokým trestům. Od té doby se něco podobného neopakovalo.
V Dánsku nicméně působí některé radikální skupiny, které jsou pověstné úzkými kontakty s fanatickými bojůvkami na BV, také neonacisté zde nacházejí své útočiště. Jejich úkolem je financovat své zahraniční komplice například praním špinavých peněz nebo bankovními loupežemi.
Také v Norsku existují obavy, že by se mohlo stát terčem mezinárodních teroristů. Výhrůžky Al-Káidy mohou totiž v překladu z arabštiny znamenat i tuto severskou zemi. Oficiální místa ale bezprostřední nebezpečí nepřipouštějí, jak říká generální ředitel Norského ropného direktoriátu Gunnar Berge: "Bezprostřední nebezpečí ropným zařízením v Norsku nehrozí. Jde ovšem o objekty, které mají strategický význam a z tohoto titulu jsou také pod zostřenou kontrolou a ochranou bezpečnostních složek a speciálních služeb," popisuje preventivní způsoby ochrany ředitel.
Kai Nielsen z hlavní ropné společnosti Statoil ale říká: "Bezpečnostní zajištění ropných těžebních zařízení jsou záležitostí vlády a co v tomto směru konkrétně podnikáme, o tom bychom nechtěli veřejně mluvit."
Také na politické úrovni převládá názor, že Norsko je mírumilovnou zemí a svou mezinárodní angažovanost pečlivě vyvažuje, je zemí, která usiluje o spravedlnost pro všechny. Bližší vysvětlení podává v exkluzivním rozhovoru pro Český rozhlas Lars Rise, poslanec vládních Křesťanských demokratů: "Členství Norska, které má silnou veřejnou podporu, pochopitelně zavazuje k účasti v tom, co George Bush označuje za "Válku s terorem". Na druhou stranu jsme velice ostře nesouhlasili s USA v otázce války v Iráku. A také proto se nyní snažíme dělat co možná nejvíce, abychom pomohli tamním lidem."
