Nizozemci nesou částečnou odpovědnost za masakr v Srebrenici, rozhodl po 22 letech soud
Soudní dvůr v nizozemském Haagu v úterý potvrdil, že Nizozemci nesou částečnou odpovědnost za smrt tří stovek muslimů v roce 1995, které vykázali ze základny u vesnice Potočari severně od Srebrenice poté, co ji obklíčily jednotky bosenských Srbů.
Nově úterní občanskoprávní soud rozhodl o tom, že Nizozemsko má v budoucnu vyplatit rodinám obětí pouze 30 procent z celkového odškodného. Podle verdiktu je totiž až 70procentní šance, že by bosenskosrbské jednotky Bosňáky z bezpečné zóny vyvlekly a zabily, pokud by je nizozemští vojáci odmítli vydat. O výši odškodného však bude rozhodnuto později.
Síly působící pod nizozemským praporem v Bosně pod velením OSN podle soudu věděly o tom, že bosenské muslimské muže, kteří v roce 1995 hledali útočiště v takzvané bezpečné zóně OSN ve vesnici Potočari, bosenskosrbské jednotky zabijí, pokud budou muset místo opustit.
ICTY poslal Karadžiće na 40 let za mříže. I kvůli masakru v Srebrenici
Číst článek
Když bosenskosrbské jednotky oblast obklíčily, nizozemští vojáci deportaci mužů nezabránili. Do Potočari nedaleko Srebrenice se před bosenskosrbskými silami tehdy uchýlily tisíce muslimů. Oblast pod nizozemským velením totiž považovali za bezpečnou zónu. Asi 300 z nich bylo při obléhání bosenskosrbských jednotek nuceno opustit nizozemskou základnu OSN. Podílu na smrti právě těchto lidí se týká úterní rozhodnutí.
Soud tak zamítl odvolání rodin obětí masakru, jež tvrdily, že nizozemští vojáci nesou odpovědnost nejen za smrt 300 osob, nýbrž za smrt několika tisíců lidí, kteří se chtěli ukrýt v Potočari.
„Je to velká nespravedlnost," komentovala rozhodnutí soudu předsedkyně sdružení Srebrenické matky Munira Subašičová. „Nizozemsko by na sebe mělo vzít odpovědnost, jelikož bylo v jeho moci všechny na základně Dutchbat (zkrácené označení nizozemského praporu působícího v Bosně pod velením OSN) ochránit," řekla.
Nizozemská obhajoba budovu soudu opustila a rozhodnutí nekomentovala.
Mimořádný rozsudek
Nizozemská vláda v roce 2002 podala demisi poté, co uznala, že nebyla schopna ochránit tyto uprchlíky. Trvala však na tom, že za vraždy Bosňáků může Srbsko, nikoliv Nizozemsko.
Podle Reuters jde o mimořádný rozsudek vzhledem k tomu, že se za své činy musí zodpovídat stát, jehož síly působily v rámci mírové mise OSN. Spojené národy přitom mají imunitu před stíháním.
Lenneke Spriková, která je specialistkou přes bezpečnostní studia na amsterodamské univerzitě, věří, že úterní verdikt je „velmi důležitý pro budoucnost mírových misí a zákony o odpovědnosti států".
Rozhodní ale zároveň podle ní může mít vážný dopad na budoucí mise OSN v krizových oblastech ve světě, protože může odradit státy od účasti v zahraničních vojenských misích, když jejich vojáci mohou být obviňováni z odpovědnosti v případě nečekaného negativního vývoje.
30 procent náhrad
Občanská válka v Bosně a Hercegovině (1992-1995) byla nejkrvavější kapitolou rozpadu Jugoslávie. Během více než tří let si vyžádala na 100 000 mrtvých a statisíce lidí musely opustit své domovy. Více než 8000 bosenských muslimů bylo v roce 1995 zabito v Srebrenici.
Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) označil masakr ve Srebrenici za genocidu. Příslušníci nizozemských "modrých přileb", kteří měli od Rady bezpečnosti OSN mandát k ochraně civilních uprchlíků, byli podle dobových svědectví velmi slabě vyzbrojeni, aby mohli odolat nátlaku Srbů.
Během dalšího řízení soud rozhodne o tom, jak velké odškodné pozůstalí obětí obdrží. Už teď ale prohlásil, že Nizozemsko je odpovědné za třicet procent náhrad.
