Velké německé obchodní řetězce bojkotují nadnárodní koncerny. Snaží se tak mírnit růst cen potravin
O Německu se sice traduje, že má levné potraviny, takhle jednoduché to ale není. Ceny v supermarketech tam za poslední dva roky poskočily o víc než čtvrtinu a dál rostou. Řetězce se ale nebojí s potravináři vstoupit i do války, aby zdražování omezily.
Některé obchody vsadily na poměrně radikální řešení. Celá řada supermarketů vede s potravináři tvrdá jednání, při kterých sází i na nečekané metody.
Třeba největší síť obchodů v Německu Edeka už více než rok neprodává nic od koncernu Mars, který stojí za stejnojmenným tyčinkami, ale také za Snickers, zvířecím krmivem Whiskas nebo rýží Ben‘s Original. To samé Edeka udělala i firmě Pepsi.
Firmy totiž viní z nesmyslně vysokých cen. Výrobky od Marsu začne odebírat až v momentě, kdy koncern zmírní své požadavky.
3:21
PRŮZKUM: Za vysoké ceny potravin mohou prodejci, myslí si 84 procent lidí. Další zdražování si nepřejí
Číst článek
Podobný bojkot udělaly i jiné řetězce od Rewe až po Kaufland. Zákazníky nabádaly, aby si namísto toho kupovali srovnatelné výrobky od svých vlastních značek, za kterými stojí jiní, ať už regionální nebo nadnárodní výrobci.
Tento recept se ale na Česko nedá úplně aplikovat. Tuzemský trh se od německého liší jednak velikostí, protože se bavíme o více než 80 milionech lidí.
Jiné je také chování zákazníků. Průzkumy agentury GfK léta ukazují, že Němci řeší na prvním místě kvalitu a teprve potom cenu. Kvůli inflaci se to sice otočilo, nyní se to ale nejspíš vrací do starých kolejí.
Zákazníci v Německu také více vyžadují regionální produkty, které odebírají i supermarkety. Koncerny si tak nemůžou vytvářet příliš silnou pozici na trhu. Regionální dodavatelé ostatně bývají v rukou menších firem, třeba i tzv. privátek. Značky jednotlivých supermarketů se tak částečně spoléhají na středně velké podniky.
Aktérů na trhu je proto poměrně víc, to ale neznamená, že by se v Německu nezdražovalo. Za poslední dva roky vzrostly ceny o více než 27 procent. U řady věcí dále stoupají, aktuálně třeba u cukru, sladkostí a zeleniny.
Spolkový statistický úřad upozorňuje, že největší meziroční nárůst je teď u cen másla, které podražilo o čtvrtinu, a olivového oleje, jehož cena se zvedla skoro o 44 procent.
Zákaz ‚shrinkflace‘?
Německo chce také vyřešit tzv. shrinkflaci, což je jedna z praktik potravinářů, kdy nenápadně sníží obsah v balení, ale samotný obal ponechají beze změny.
Levné potraviny budou v Polsku až do jara. Premiér prodloužil nulové DPH v obavě ze změn příští vlády
Číst článek
Spolková ministryně pro životní prostředí a ochranu spotřebitelů Steffi Lemkeová už na podzim řekla, že to chce výhledově zakázat. Opatření dává smysl pro oba její resorty. Potravináři by totiž jinak museli obaly přizpůsobit obsahu, aby zákazníka neklamali a on jasně viděl změnu. Také by se ušetřilo na materiálu.
Zatím je to jen nápad, o kterém vláda ještě nejednala. Mezitím se ale rýsuje další věc, a to daně na plastové obaly, která má výrobce přimět k udržitelnějšímu řešení, jak je to například u sklenic od jogurtu, na které je v Německu záloha, aby je lidé vraceli.
Vláda přišla s tímto plánem po jednání, na kterém hledala cestu z rozpočtové krize. Z této schůzky vyplynula jedna negativní zpráva – budou končit subvence na naftu vyloženou v zemědělství. Německé potravinářství tak může určitým způsobem podražit.
