Razie v Bádensku-Württembersku, Sasku a Šlesvicku-Holštýnsku se mimo jiné týkaly jistého panského sídla, bunkrů a bývalého výcvikového prostoru a zaměřeny byly proti 73letému muži a o deset let mladší ženě, kteří podle Der Spiegelu poskytovali radikálům prostory pro nábor nových členů.

Agentura DPA uvedla, že domovních prohlídek se účastnilo přes 700 policistů včetně speciálních jednotek a sborů technické pomoci.

Proti skupině v čele s Prinzem Reussem zakročila policie v prosinci 2022, a to nejen v Německu, ale také v Rakousku a Itálii. Na konci dubna začal ve Stuttgartu soud s devíti lidmi, označovanými jako vojenské křídlo spiknutí.

Na konci května otevřel soud ve Frankfurtu nad Mohanem další větev rozsáhlého procesu, konkrétně proti vedení radikálů včetně Prinze Reusse. Tento měsíc pak začne v Mnichově soud s řadovými členy. První verdikty se kvůli složitosti případu očekávají nejdříve v příštím roce.

Pučisté vedení Prinzem Reussem chtěli zaútočit na Spolkový sněm, pozatýkat poslance, členy vlády a také zemské a regionální představitele, v plánu byly i popravy.

Prinz Reuss se podle vyšetřovatelů chtěl následně ujmout moci jako regent, připravenou měl i obdobu vládního kabinetu. Kontroly nad justicí by se podle těchto představ ujala někdejší poslankyně za pravicově populistickou Alternativu pro Německo (AfD) a soudkyně Birgit Malsacková-Winkemannová.

Skupinu spojoval podle vyšetřovatelů odpor k současnému demokratickému zřízení, zastávala rovněž různé spiklenecké teorie.

Jako k zastřešující ideologii se obžalovaní hlásili k hnutí Říšských občanů, které trvá na pokračování Německé říše na základě ústavy z roku 1871. Hnutí má podle kontrarozvědky v 84milionovém Německu asi 21 000 sympatizantů.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít