Nejvyšší soud státu Nebraska rozhodl, že všichni dříve odsouzení zločinci, kteří si odpykali svůj trest, mohou volit bez omezení. Do této chvíle to umožňovaly pouze státy Maine a Vermont. Nebraska zrušila doživotní zákaz hlasování pro bývalé trestance už v roce 2005, donedávna ale stát stále vyžadoval, aby lidé po ukončení trestu čekali dva roky, než jim budou moci volit.

Rozhodnutí soudu umožní volit 5. listopadu v Nebrasce asi 7000 bývalým odsouzeným, odhaduje organizace The Sentencing Project. Ti mají teď ale pouze tři dny na to, aby se stihli zaregistrovat před uplynutí lhůty 25. října. I po nové změně zákona ale zůstává v Nebrasce 12 000 dospělých, kteří si stále odpykávají svůj trest, mimo volební proces.

„Nejvyšší soud Nebrasky se postavil na stranu spravedlnosti a potvrdil, že tisíce Nebrasčanů si zaslouží, aby byl jejich hlas vyslyšen,“ uvedla Nicole D. Porterová, ředitelka pro advokacii organizace The Sentencing Project, pro El País.

Omezení na Floridě

Lídrem v počtu osob, které jsou zbavené volebního práva, je stát Florida. V letošních volbách tam nemůže volit 961 757 dospělých občanů. Snaha o změnu už ale probíhá i na Floridě. V listopadu 2018 tam voliči schválili dodatek k ústavě, který obnovil volební právo většině lidí, kteří si odpykali trest, s výjimkou osob odsouzených za sexuální trestné činy a vraždy.

V roce 2019 ale zákonodárci přidali do normy nová omezení. Každý bývalý odsouzený, který chce znovu volit, musí nejprve zaplatit všechny soudem uložené peněžité tresty. Toto pravidlo opět zanechalo tisíce lidí bez možnosti hlasovat ve volbách.

„Většina z nich není schopna zaplatit,“ vysvětluje právník Cesar Ruiz z národní organizace Latino Justice. „Jedná se o pokuty a poplatky spojené s obviněním proti nim, jejich uvězněním a propuštěním, takže se mohou pohybovat v řádech stovek až tisíců dolarů,“ vysvětluje.

„To vytvořilo obrovskou bariéru, se kterou se stále snažíme vypořádat,“ dodává Ruiz. Neexistuje žádný státní subjekt, který by na systém poplatků dohlížel, vše jde přes okresy a místní samosprávy, jejichž evidence nebývají konzistentní. To způsobuje, že bývalí vězni nevědí, zda jsou oprávněni volit, nebo ne.

V důsledku dochází od roku 2020 k incidentům, kdy jdou bývalí vězni k volbám v domnění, že jejich volební právo již bylo obnoveno a jsou znovu zatčeni za pokus o nelegální hlasování. Sami volební úředníci jim navíc často umožňují hlasovat, protože také neznají podrobnosti zákona.

Postupně ve Spojených státech dochází k pokroku v navrácení volebního práva bývalým odsouzeným. Od roku 2020 přijalo 11 států zákony nebo změny předpisů, které volební právo pro bývalé vězně rozšířily, ne však bez jakýchkoliv omezení – to umožňuje pouze Maine, Vermont a nově i Nebraska. Díky změnám v zákoně se za poslední čtyři roky snížil počet bývalých latinskoamerických odsouzených bez volebního práva z 561 486 na 495 647.

Eliška Drobná Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít